63

XI.

Přede dvorem stará vrba,
pně už vydoutnalé,

samá jizva, samá troucheň
kdy ji podtít ale?

S jara, když ji zbylá větev
květem pookřeje?

V létě, když své staré tělo
na sluníčku hřeje?

Ci snad v zimě? spí pak iistě?
necítí to ani?

Starý strom a starý člověk
má tak málo spaní I

XII.

Rekla vlna k sestře vlně:

"Proč mne stále stíháš?"

Rek' den bratr ku dni bratru:

"Proč se za mnou vzdviháš?"

Rekla bolest ku bolesti:

"Co tu, sestro, hledáš?
Sotva že si někde hnízdím,
již si ke m.ně sec1á~."