26

Když kvete mi na cestě mladý strom,
já pochvalně po pni jej hladím,

a zpívá-Ii na větvi pěkný pták.

já pod ním svůj baryton ladím.

Ať dělám co dělám. ať jdu kam jdu,
já musím mít nějakou hračku x
teď sloupnul jsem s rozvité růže list
a pískám naň odrhovačku I

XII.

Kdykoli ptala se babička:

"Nuž - jakou pak chcete dneska?"
již volal jsem: •• "O malém Palečku,
ach, babičko, ta je hezka '"
I
Pánbůh ví, proč jsem se mýšle! vždy
sám Palečka ve podobě

a proč jsem vždy sousedku Márinku
si v pohádce pojil k sobě'

Na jeHm bělostném rameni

jsem v myšlenkách sídlo své míval,
či z ňader H, ukryt v nich po bradu,
isem na svět se ven usmíval.