18

ll.

Binokl na očích, v ruce hůl
kráčím si květnatým dolem.
vážně jdu, jako bych neviděl,
jaro co tropí zde kolem.

VždYf je to všechno zas na vlas tak
jako před čtyřceti lety

po nebi známý ten ptákův zpěv.
po stromech známé ty květy!

Zase kol děvčátek skotačf
hošíci nezralých boků,
děvčátka písničky zpívají
tištěné tohoto roku.

Není, ach není v tom postupu,

všecko jde dávným svým krokem ¨
boiím se, jenom my starší že
moudříme každičkým rokem!

Boiím se, tak že to bude už
do světa skonání všude,
jaro že povždy ty květy své.
mládí své písně mít bude!

Kráčím kol hochů a děvčátek.
šveholem. zpěvem až zmámen.
binokl na očích, v ruce hůl,

s nehybnou tváří co kámen.