UVOD

Roku 1883 založil Jan Neruda, tehdy muž téměř
padesátiletý, sbírku veršovaných prací "Poetické
besedy". Chtěl v ní shromážditi básnická díla všech tří
literárních skupin, jež počátkem osmdesátých let
dávaly české poesii ráz: vedle žijících ještě vrstevníků
Nerudových, kteří zůstávali věrni uměleckým
zásadám proslulých almanachí'l "Májů", měli býti
v"Poetických besedách" zastoupeni i stoupenci směru
národně slovanského, za jehož mistra byl pokládán
Svatopluk Čech, i básničtí mluvčí školy
kosmopolitické, která se honosila jmény Jaroslava Vrchlického
a Julia Zeyera; obecně uznaná autorita Nerudova
slibovala býti pojítkem různých pokolení a literárních
proudů. Hlavní důraz při programu nové sbírky
dával Jan Neruda na epický obsah většiny svazků a
skutečně jako redaktor žádal po svých přispěvatelích
velmi důtklivě práce výpravné, na př. veršované
povídky, skladby idylické, legendy, balady, romance
atd., takže často nedovedla mu ani stačiti moderní
prakse básnická, která verš vyhražuje vždy větší
měrou lyrice, odkazujíc látky výpravné spíše do mezí
prósy. Ale Neruda sám, jenž i v kritikách často dával
přednost předmětnému, věcnému, neosobnímu
básnictví před náladovou, dojmovou, citovou neb
přemí
5