v "pondělí byla podívaná 1 sn jsme"· rovnou
cestou do hospody. Na jedné straně u okna seděli
sedláci a několik měšfanů, u kamen seděly ženy
a malé děti, v třetím koutě stály holky všechny
na jedné hromadě, uprostřed chlapci. Na jednom
okně seděl orchestr, dudák a huslař. Dudák byl
samý věnec, a na klobouku měl plno fáborů a
kvítí. Hned u dveří byl šenk, kde rychtář
hospodskému pro samé švagrovství nalévati pomáhal.
Děvčata byly v červených ~átkách a ženy 9uď
v čepcích nebo v plenách. Cepce mají buď bílé
jako Plzeňky, anebo poločerné, co starodávní
památku a pozůstatek buláckého kroje, pěkně do
faldů složené s ploským dnem. Chlapci byli všecko
v bílých punčochách a střevících, měli čisté
koženky, krátké vesty, rukávy jako sníh, na hlavě
tchořovku buďto zelenou aksamitovou nebo
červenou. Po přívítání dali nám zahrát národní tance.
Přála bych těm baletním tanečníkům a tanečnicím,
kteří si tak mnoho na tom zakládají, když se
několikrát na patě otočí, aby se přišli na zdejší tance
podívat. Af si dudy jak chtí skřípají, oni mají
takt v nohou j tu není slyšet ani o krok více, ani
o krok méně, iak jeden přestane, přestane i
druhý. A což polku I Tu vám tak pěkně tančejí, že
~e radost se podívat na ty nohy v punčochách a
střevících, jak opravdu elegantně vypadají.
Nejdříve tančili polku, pak štajriš (naši sousedskou),
na to zelenák, obkročák a třínožku, všecKY tři
jako náš vrták j potom dupavou, houp1!vOU,
hrozičku (strašáka), ševcovskou a kolečko. Sevcovská
je nový tanec, vymyšlený od našeho stiltného
rych
26