sna ·pr<iliudi1. .. Za trest uložili prý si, že (Id. té
doby' budou bičem práskat. - Za pěknéh"o času
sešla jsem si do Petrovic k známé selce. Byla
churava, i ptám se jí, co schází? •• Duch, milá
paní. dučh I Co mi umřel syn, scházím _~ořem.
Kdybyste ho byla viděla, kterak byl pěk.fr jako
růže, %rostlý jak panna, zrovna jak by
hc;>::,ymaloval. A žádný lík nepomohl, musil umřít;,l.1 Tak
pokračovala v samých obrazech, a na mně bylo
učit se a poslouchat. A ti učení sousedé chtějí,
abychom ten poklad mateřský pochovali a od lidu
se odvrátili? J - Místo dlouhý říká se tu d 1 ú h ý,
také k ú t, k lob ú k, pak: j á j s u b i a I . já j s u
b u I, od toho povstalo jméno b u I á k, b u I k a,
b u I s k Ý k roj. Zdá se, že od nich vzal původ
kroj selský a že to byli ti nejstarší osadníci,
pro. tože vůbec sedláci z jiných vesnic, kteří kroj svůj
zm.ěnili, jmenují bývalý kroj bulský.

"Květy" z 29/XI. 1845, Č. 143.

2.

iFJ ení tomu dávno, vyšla jsem si s jednou

. . ženou do n~jbližší vesnice, jménem

. N Chrastavice.. Sly jsme nejdříve k
rychtářce. Vejdeme do velkého dvora; všecko
zotvíráno, nikde ani človíčka vidět. •• I jen pojáme
do sednice, rychtářka je hodná, ce praví moje
společnice. U dveří sedí asi devítileté děvče, domácí
dcerka, a němá. Ukazuje, že je máma v stodole.
Žena šla pro ni, já se zatim. ohlídla po sednici.

18