společné jich činnosti, genrově natura1istická skizza
novelHstická Pap a Ham 1 e t (1890) otisknutá
pod pseudonymem Bjarne P. Holmsen,- zdála se
nejkrajnější konsekvencí nového směru; a když
přenesli tutéž techniku skizzovaného detailu na~
turalistického na scénu v dramatě berlínského světa
bídy F a m i I i e Sel i c k e, jež bylo provedeno
8. dubna 1892, viděla kritika, s Fontanem v čele.
v díle tom zrození nového umění. Součinnost
Schlafova a Holzova, jež vynesla vedle souboru
novel1 a dramat» Ne II e G I e i se« (1892) ještě
satirickou karikaturu literární Der g e se h li n den e
P ega s u s, skončila r. 1892; básníci nerozešli se
jako dobří přátelé, jak ukázaly neblahé osobní
polemiky posledních let, kdy vzájemně vyčítali si
podíl a účast na jednotlivých dílech pod
spoleěným jménem vydaných.

Od r. 1892 Schlaf, jenž střídavě žil v
Berlíně, v Magdeburce a rodn~m Querfurtě, až
konečně pevně zakotvil v klassické tišině Weimaru,
uveřejňuje stejnoměrně novelly, romány, a
dramata, jež uvádíme v bibliografickém suchém výčtu,
odkazujíce ku charakterice úvodní. N ov~llistická
díla Sch1afova jsou dvojího . druhu. Jednak isou
to drobné, cyklické básně v pr0se, přiléhající těsně
k jediné veršované knize Schlafově »H e 1
1dunkel« (1899); takových básní v prose
uveřejnil Schlaf tři sbírky »ln Dingsda« (1892)
»Der Friihling« (1896) a »Sti"lle Welte n«
(1899). Delší řadu tvoří jeho čistě novelHstické
svazky, vzestupující stále k objektivnosti básnické;
jsou to: »Sommertod« (1897), »Lenore