sousední prodavačka, kterou byl dřív na;l;vaJ "pa·
nen~u". "Ne<lrž.~e se, je toholJ1,QC v trhu."

,,1 co je U, babo jedu, d9 toho I já s;
prodám ;l;aČ chci. Hleď si svých vápc;miýdtwhvcii,
Po horáka nebude$ učit prodávat I - Já,kdybych
nepr9dl'-1 nic,lIlám dnes ui výdělek v kapse,"
dodal po ~hvilce, vyn4al z vesty několik zlatek
a třepal jiJl)i ve vzduchtJ.

Panenka mlčí. Pohorák ui taky, bylf ~ost

svou splákmd ltořa}kGi,l.

Paníses.luikou.

"Po če~ jsou kuřata?"
"Po čtyřiceti."

"Tak drahy I Pl;> pětatřiceti. - Nejsou?"
Poho,ák mlčí.

"No - Mood'te tak uIWněný."

"Eh co, j6, za to .netntU-u - já jsem si
postavil hlavu a konec - jinač nejsó" V'
"MilostpaDí, pojďme cUl," pobízí služka,
vždyf iSQU beztoho .skoro zeleny."

"Co - zeleny - ty jsi zel..ena - ty
košfále I - Moje kuřata hraj ou všecky barvy." v;z;aI
několik kuřat za noiičky II točí jimi ve vzduchu.
" lchuchul " Veš.lter~ panenky kolem dají se do
hlasit~ho smkhu. Pohorák zapíji zlost.

A tak to jde dál.

Trh řídne. Holubi a kuřata P6hor~oYa jsou
napořád nedotkIluta. NěJq:ly se kCl)ukne Pohorák,
jakoby tázavě, přel: po svém vozíku, II PliIk si
zabručí: ttMůž.u já za SVQU hlavu?"

Kořalka začíná zvoma pOsobit.
Přichází uzenkář. "Horky! Horky I"

6b