"Panenko,'/ oslovil vedlejší as šedesátiletou
prodavačku, "dejte mi tu trochu pozor, jo 7 Cesta
mně vytrávila - jen hrníček bryndy I"

Zašel k blízkému kavárnikovi a vypil hrneček.

Pak šel o tři kroky dál ke kořalečníkovi, vysrknul
dvě štamprle samožitné a vstrčil lahvičku pro
zásobu do kapsy. Pak koupil dvě makové housky,
jednu pro sebe, jednu pro psa, a teď je zas
u svého vozíku.

. "V pravo nebo vlevo 7" ptala se půjčovačka
nízkých stoliček. Pohorák ukázal mlčky prstem,
dal ženě dobrák a usednuI. Ruka vjela doy levé
kapsy u kabátu a vyňala dýmku a sáček. Sňůra
sáčku se roztočila, dýmka nacpala, z pravé kapsy
u vesty objevila se škatulka sirek a Pohorák
bafnul. Chutnalo. A teď se rozhlíď po svém zboží.

"Kuřata dám po dvou dvacetnících, holuby
po jednom," bručí pro sebe a bafá.

Přistoup' zavalitý pan starý. Pan starý nebo
pani stará, čili sládek nebo sládková poznají se
neomylně dle toho, že za nimi služka nese putnu
s měděnými obručemi.

"Zač máte.ta kuřata 7"

"Zač je mám 7" mínil pohodlně Pohorák a
přendal dýmku do druhého koutu. ,;T o bych byl
hloupý, abych to řekl. Ale prodávám je po
čty
řiceti dobrých." .

"I jděte, blázne, co vám napadá. Po
dvaatřicíti. Chcete? Vezmu jich šest.".

Pohorák zavrtí jen mlčky hlavou, usedne zas
a bafá. Pan starý se vzdálil.

"Pohoráku, dnes to za to neprodáte," míní

65

5