štěsti s tichou ušlechtilou pani rozvraci Emilovi jeho
přitel doktor Rok; rozsáhlé slovesné dUo o Domě žen.
k němuž se Saroch po léta soustředí. vrhá sám po
dokončeni do ohně; blouděni světem. jimž po dědově
vzoru chce uniknouti JI děsu z prázdna". nepřináši mu
úlevy; ruka, kterou mu k záchraně nabizi Marie
Bradlerová, přicházi pozdě - Emil Saroch umirá náhodou
s nebezpečným poznánim, že p ráz d n oh o por
azi 10.

V létech. těsně před válkou a v prvnim jejim obdobi
jal se Viktor Dyk zpracovávati podle hotových náčrtů
přiběhy šarochovské a uveřejnil několik ukázek v
Lumiru a Samostatnosti r. 1912-1915. Ačkoliv právě
tehdy politická inspirace silně zasahovala do jeho
básnického tvořeni a ačkoliv události zahranični i domáci,
prudce se valící na hlavu i srdce činného publicisty a
politika, stále intensivněji vzněcovaly v něm "děs z
prázdna, jež se před námi všemi rozvirá. jež ohrožuje
národ, ježtarasi cestu do budoucnosti". přece nesáhl
především k osudům Václava. nýbrž Emila Sarocha,
ke konfliktům a katastrofám milostným a rodinným.
do sféry intimni a i nejintimnějši. Kapitoly Rán o,
E pilo g pře d e hry a Z ach rán c e jsou vyváženy
z Emilovy tulácké mladosti, patnáct hlav rozsáhlého
Z á věr u, (s hlavnimi motivy Domu žen. M.
Brandlerové a smrti Emilovy) z konce jeho prohraného
života, dohasÍnajicího u vědomi marnosti na venkově, ale
umělecké provedeni jest v obou skupinách stejné. Jsme
tu v blízkosti oněch psychologických povidek, jaké
Viktor Dyk shrnul do svazků P i s eňo vrb ě a Pl
ihod y, epigramatickým slohem psaných a
pesimisticky neb hořce resignovaně vyhrocených novelistických
analys osudů na pohled všednich a zpravidla
dovozuji
288