30

Jak ku svatbě hluknuľ se mužstva r6f,
druh druhovu ruku třhnal,

a jásavě ku předu šel ten voj,
bYf osud i v děla hřímal.

Kde klobouk tam péro, kde bok tam zbraň €
kdo tyranem, prchni, chraň se,chraň,

jet ztracen, kdo ve smkh by statnost bral,
z těch každ}' by stokrát život dal

"Za národ i Iidstvo celé!"

I příroda všude se leskla kol,
den každý jak vyhejčkaný,

měl modroučkou na sobě kamizol
a zlatem byl obetkaný.

Kraj celý jak bálová síň se skvěl,

kdes pod zemí hudba, vždyť tančil, kdo šel
sám pánbůh nás pokynem k tanci zval

a blažen se nad námi usmíval: .

"Nužkonečn~ lidmi tedy!"