Romance o iaře 18.JS.

Cas oponou trhnul - a změněn svět!
Kam. kam padlo lidstvo staré?

Ej kamkoli tázavý letěl liled.

vše nové, tak mladě jaré!

A ve vzduchu šuměla divná háj

a pěl nám ji sad. pěl ji haluzný háj,
i pěl nám ji údol i horstva tem,

a pěla ji celá nám širá zem

a pěli jsme: "Volnost - volnost!"

Tak lesklá teď čela. tak kyprý ret
a pohled tak vlhce řásný.

krev na rubín mladla. sval změnil se 'tl květ
a každý byl člověk krásný!

Nám ve jedno splývala noc a den.
den samá byl tužba, pln záře sen ˜
my chvěli se, nevěděli oč,

my smáli se, nevěděli proč Ŕ
a:~h příZl1!alky první lásky!