2-

Již rytíř bez všech rozpaku
si hodil hlavou: •. Tedy řku

a prosím: až bych jednou zdech',
mne výr0čně vždy ožít nech,

na osm dní - to s jara!

I(dyž svět zas jednou kirásnÝnJ je,
když zem se celá. rozsměje,

pak, Vesno, milostiva buď,

na osm dní mne jenom vzbuď!"

A Vesna kývla: •. Staň se!"

Od časů těch. děj se co děj,
fialek vimí budí jej,

slavíkův ven jej volá hlas,
pan rytíř vstává bujný zas

a rozkročí se krajem.

K.raj český, jindy smuten, tich,
je pojednou pak samý smích,

a celý ten náš český svět

je samý zpěv a samý květ

však krátce jen, ach krátce!

Vždy! umluvil si l1ek náš s ní
jen blažených vždy osm dní!
Pak vrací se zas v dumnon říš,
a Vesna dá mu medu číš

on opiv se zas usne.