Ballada horská.

"Rekllěte mi, babičko m;l, co že rány svírá,
po č>em člověk, těžce raněn, přece neumírá?" x
""J~ány hojí otevřené na tom lidském těle
jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele." " Č
,.r~ekněte mi, babičko má, co se dobře dává,
je~Ji ochořelá hlava bolestí až žhavá?"

""Na tak těžký úpal hlavy pomoc jiná není
nežli mladé jarní listí z lesní jahodeni." "

Dítě z chaty vyskočilo, do sousedních polí č
"Daruj šťávy, jitroceli, Il.a vše co kde bolí!"

S pole spěchá ku lesině, přes trní a hloží

"Dej mi to své mladé listí, jahodino bOŽÍ!"

Co kde chtělo, rychle mělo. ke kostelu běží:

na kříži zde před oltářem Kristus rozpjat leží.

"Potírám Tvá svatá prsa, myju bok Tvůj svatý,
tělíčko zas uzdraví se, Ježíšku můj zlatý

kladu čerstvé Jistí lesní na hlavu a líce.

nebude Ti hlavičku Tvou bodat úpal více I"

Jan Neruda. Banady a romance.

2