6

Překlady Jungmannovými a Markovými i
theoretickými zásadami Jungmannovými zdomácnělo též u nás
modernější, romantičtější a básničtěj~í pojetí ballady;
ve veršovaných pokusech mladého Safařika, v
několika skvělých číslech Čelakovského, hlavně v "Tomanu
a lesní panně", v smělých n,ábězích Kali~ových,
především však v Erbenově "Kytici" dochází romantický
názor o balladě ztělesněni. Od těchto dob jsou české
ballady prosy ceny duchem vážným, chmurným, až
tragickým; předvádějí člověka v těsné souvislosti s
přírodou; zpodobují osudné a významné vztahy jeho
života; berou svoje náměty, obrazy i obraty z básnictví
lidového. Mezi českými balladiky vyniká Čelakovský
okouzlující silou v podáni ovzduší přírodního; temný
a rozervaný Kalina, v lecčems Biirgerovi podobný,
dramaticky vzrušeným vypravováním a silně procítěným
názorem mravním; klassik pak české ballady Erben
hlubokou ethíckou ušlechtilostí, která dovede velké
konflikty vyrovnati smírně ve smyslu vyššího mravního
řádu, dále pečlivou psychologii postav, uměním syté
nálady, darem jadrné a plné stručností jazykové.

Erbena vyvolil si za svého mistra již mladý Neruda;
i kdybychom neznali XXI. čísla "Hřbitovniho kvítí",
kde Neruda hlásí se k pěvci "Kytice" s vděčným ob·
divem, nemohli bychom o tom pochybovati. Jako
člověku líbila se Nerudovi u Erbena jeho hluboká
lidumilnost, objímající láskou a soucitem všecky trpící a
strádající; jako umělec, jenž se všemožně snažil
zhostiti se upřílišněného subjektivismu svojí rozpoltěné
osobnosti, obdivoval se Erbenově mocné a výrazné
předmětnosti a věcnosti; jako básník toužil se naučiti