4

Z Nerudových šesti veršových knih přimykaji se
"Ballady aromance(' nejtěsněji k básnické tradici
české a tím nejpřesněji naplňují kritický požadavek
pozdějJích let Nerudových, aby národní básník byl
pokračovatelem a dovršovateIem svých předchůdců, kteří
z bohatství národního ducha tvořílí· slohem národním.
I položil si Neruda v "Balladách a romancích" pod.
statně jiný úkol než v předchozí básnické sbírce, v
"Písních kosmických'( (1878). Závodě ve výmluvných
hymnách, ódách a meditacích o vesmíru se
světoobčanskou myšlenkou a s rhetorickým . slohem mladého
tehdy Jaroslava VrchlickéPo, Neruda uchýlil eo nejdále
od starší básnické tradice české; nyní však zcela určitě
a vědomě řadí se k českým básníkům, kteří prosté
a přece těžké umění balIadistické přivedli k
dokonalosti a zároveň naplnili pravým duchem národním.

BaIIada i romance - ani u nás nečinili přední pě.
stitelé epických těch druhů přísného rozdílu mezi obě.
ma - těšily se v naší novočeské literatuře od samých
prvopočátků nemenší oblibě než v sousedním písem.
nictví německém, odkud voleny vzory, slohové pokyny,
ba i předlohy a látky. Dokud sledo'lAli čeští spisova.
telé činností svou jako hlavní účel získati literaturou
lid pro jazyk a národnost, hodil se jim k tomu
znamenitě prostonárodní ráz ballady: později, když v
romantickém duchu toužilo se i naše písemnictví obro.
diti lidovou písní, pověstí, naivni věrou, uvítalo v bal·
ladě onen básnícký druh, který nejvydatněji· čerpá
z těchto zdrojů, a naši vůdčí spisovatelé Jungmann,
Ša/aHk, éelakovský,Erben zabývali se se zálibou i láskou
balIa.dami i romancemi. V prvním předjungmannovském