a mlčením; jsou návštěvníci, ba obyvatelé Prahy, kteří
ani si neuvědomili přítomnosti těchto duchových by ••.
tostL Zato žije v Praze mocný a panovačný genius
locí, je,muž nikdo neujde, zamyslí=li se nad Vltavou
o věcech kultury a umění. Genius ten stal se živelnou
silou, která pevnou rukou ovládla město: jeho mocný
a slavný hlas hlaholí, zpívá a pláče ve večerních sou.
zvucích pražských zvonů; jeho patos duní k nám
z hukotu vltavských jezů; jeho zelené. báně, posvě ••.
cené věčnému jaru, srostly s pražskými chlumy a ná
•vrším i v přírodní nerozlomnou jednotu - teprve, když
prudké city a vznosné myšlenky tohoto božstva byly
promítnuty do staveb a do soch, byla naplněna umě ••.
lecká reálnost Prahy. Pochopiti Prahu v její výtvarné
podstatě a v kulturní její bytnosti - tot znamená té
•měř tolik, jako rozuměti a sloužiti jejímu baroknímu
geniu locí.

Jsou chvíle, kdy dorozumíme se s ním jakoby naráz.
Za podzimního večera, prší=li listí a sládne.li vzduch
vůní tlení a zániku, dejme se sevříti obrovitou ka •.
mennou náručí nádvoří v Klementině. Z jednoho
chrámu, v jehož oknech se třese slabý odlesk svěc
oltářních, šumí plnými proudy hudba varhan a
kostelního zpěvu; z druhého, uzavřeného a téměř za ••.
kletého, vane již noc přerývaná skřeky uvěztlěnéno
ptactva. Obrysy věží nad kvadraturou dvora jsou
temné a hrdé; chodby, které se chvílemi otevírají do
místností seminářských, ztrácejí se v posvátném a zne •.
klidňujícím nekonečnu; v oknech, jež mají dvojí chlad
a přísnost, kláštera a vazaní, ob,áží se kmitavě holá

6