pouhou odnoží literárního dějepisu, u O t a k a r a
F i s che r a buduje na odborných zkušenostech
uměleckého dušeznalství, u K a r I a Č a p k a vyvěrá
z nového dogmatismu formy, jinde na př. u E m
anu e I aCh a I u p n é h o nachází základ v
tradicionalismu národním.

Valná ~ětšina uvedených kritiků vy konává též
drobnou práci zpravodajskou v časopisech a v
novinách, ale neomezuje se na ni; jmenováno buď však
několik referentů o knihách a divadlech, kteří se
vyčerpávají běžným referentstvím, pojímajíce je
namnoze jako popularisačně výchovné poslání.
Posudky toho druhu máme z nedávné minulosti a z
přítomnosti o literatuře od Fr a n tiš k a V. V
yk o u k a I a, Fr a nt i š k a S e k a n i n y, A I o i s e
T u č k a, V á cla vaD r e s I e r a, G u s t a v a
P a II a s e a A n t o n í n a Ves e I é h o, o
jevištích od J o s e f a I{ uff n e r a, V á c I a vaT i II a
a Jan a J. Bor a - poslední tři kritikové podali
o divadelní technice cenné práce, jichž význam leží
však mimo hranice kritiky literární.

(:eské k rit i c k é i', a s o p i s y neměly valného štěstí
a namnoze ani dlouhého trvání. První pokusy toho druhu
spadají v jedno s počátky mladočeského novinářství, ale ani
"L i t e r á r n í I i sty" ani "Č e s k Ý o b z o r I i t
er á r ní", jež redakcí Schulzovou vycházely v 60. letech volně
přiřazeny k "Národním listům" a shromažďovaly družinu
Nerudovu, se neudržely. Po dvě desetiletí soustředila se
hlavní literárně kritická činnost ve Vlčkově revui "Osvětě";
od počátku 80. let pěstována odborně v meziříčských "L i t
er á r n í chl i s tec h" (1880-1899,. red. Fr. Dlouhý) a
v brněnské "H I í d cel i t e r á r n í" (od 188/i doposud,
red. P. Vychodil, ale pouze první začátky jsou ryze
literární). "Literární listy" staly se od r. 1889 orgánem
moderních smčrů kritických. Těmto časopisům •• moravské
kritiky" kromě "Lumíra" chtěly čeliti "Rozhledy literární"
r. 1886 (red. ,J. RlJžička, pou>!e jedíný úplný ročník). Od