V náhle oživeném nadšení svých třiceti let, jímž
po návratu z Paříže roku 1863 zahrnoval všecky
projevy nově probuzeného českého života
kulturního, odkládal Neruda docela chladnou .pýchu a
hořkou nedůvěru svého intelektu. Psal ohnivé stati
novinářské, prosycené optimistickou věrou v kul
•turnípokrok národa i politicky se zotavujícího.
Sldádal příležitostné básně nesené smělým letem
vlasteneckého zápalu. Byl nadšeným á příliš shovívavým
kritikem divadelním. V divadle;kdenalézalvždy nové
rysy dramatické velikosti a ženské krásy na
patetické.postavě slečny OtilieMalé, dával se
okouzlovati Sehastiánem a Violou v osmé loži, Slečny
Macháčkovy, krásky modrých očí a světle hnědých kadeří,
byly přítelkyněmi slečny Malé. Nadšenci mladého
pokolení milovali obě dívky stejnoměrně . . . jako
krásnou dekoraci vlasteneckých slavností a zábav. Ne.
ruda od podzimu 1864 miloval z dvojčat
TereziMarii »0 celé milování více«.

Byla to láska naivní a upřímná, sentimentální a něž.
ná ... vůči této dobře vychované slečince, která »ješte
nebyla uvedena do společnosti«, hrál Neruda, někdejší
erotický ironik, stále úlohu zamilovaného studenta.
Spokojoval se dlouho s distancí diváka v přízemí
k návštěvnici lóže; posílal zprvu roztoužené verše a
vedle nich ostýchavé dopisy; plenil v sentimentálních
básničkách konvenční květomluvu; vymáhal od krásné,
naprosto neliterární naivky znalecký úsudek o svých
veršovaných skladbičkách. Každá květina, poslaná od
milenky, každý drobný vzkaz, mapa vyšívaná její
ru
48