ky apriorně pojaté a ideologicky určující jak růst povah, tak průběh
děje.

Ten počíná se teprve ve druhém zpěvu básně, kdežto
nejrozsáhlejší zpěv první jest úplně vyčerpán prehistorii lásky Ivanovy k
Jadvize a dvojí diskusí mezi Ivanem a Čechem a pak Ivanem a
Vladimírem; ani se zástupci slovanských národu ani s představiteli
revoluce v podpalubí »Slavie« nás šedesáte stran prvního zpěvu
neseznamuje. Není věru bohaté dějové to pásmo, opětně parafrázující epický
.obsah »Evropy«. Zároveň s bouří mořskou vypuká revoluční vření na
Slavii, na něž Vladimír, sympatisujicí s povstalci, avšak nebudící
sympatií u nich, pohlíží se zálibnou nečinnosti jakotto typický teoretik
.stejně oslněný vlnobitím přírodním i sociálním; povstalečtí lodníci
pojmou k němu podezření, ale pak jej propouštějí. Svůj odpor proti
vzpouře odpyká životem kapitán lodi, když se vzepřel pokusu plavců
osvoboditi vězně. Ostražitý Ivan postřehne nebezpečí hrozící Slavii,
upozorní na ně polského hraběte, který se ozbrojí, ukonejší svár
slovanských bratří o to, kdo má vésti obranný boj proti revoluci, sešikuje
je, uhasí požár na korábu vznícený povstalci, přemůže revolucionáře
s Petrem v čele, takže tito na ochranném člunu opouštějí Slavii. Než
Petr vstoupí na člun, chce se' zmocniti J advigy, o niž svede s
Vladimírem krvavý zápas: Vladimír klesá smrtelně porančn nožem
Petrovým, Jadviga vrhá se do vln, chtějíc uniknouti rukám násilníkovým,
odkudž ji zachraňuje Ivan, když ještě před tím sklál Petra šavli. Krásné
jitro po bouři zastihuje na palubě Slavie starého Poláka lkajícího nad
domněle mrtvou J advigou, již však Ivanův polibek probouzí k životu,
aby konečně hrabě po novém vnitřním zápasu dal ruskému zachránci
ruku své dcery, kterou mu tak dlouho odpíral, aJ aby i umírající
Vladimír požehnal bratrovu štěstí a věštil velký úděl Slovanstva v
blížícím se obrození lidstva, jehož tucha hraje symbolicky ve východu
slunce nad mořem a skvoucí se Slavii.

Bylo by zbytečno podrobným rozborem jednotlivých !motivu
stopovati, kterak revoluční dění na Slavii, sloučené s erotickým
příběhem Ivanovým a Jadvižiným v jednotu dosti pochybnou, přímo
parafrázuje osudy revolucionářské Evropy od propracované souběžnosti
mořské bouře a sociální vzpoury až po shody v úradách povstalců
i obraně zachránců korábu. V »)Evropě« však dějová tragika se
nepřetržitě stupilovala, až vyrostla k mohutné katastrofě, tím tragičtější,
86