všickni význačnější mužové na lodi, Ivan, Vladimír i Petr. Avšak toto větší bohatství postav i jejich rozmanitost jest pouze zdánlivá. Valná většina jich jsou toliko prázdná schémata, jichž básník ani neprokreslil povahově, ani nenadal osobitějším příběhem; zástupci menších národu slovanských (horlivého debatéra Cecha v to počítajíc) vťibec nezasahují do děje, a mezi revolučními povstalci jediný Petr pozvedá rušněji a patrněji hlavy uprostřed bezejmenného zás,tupu. nikoliv však jako individualisovaná osobnost, nýbrž jako nejpovšechnější typ. Zbývají tudíž· na Slavii čtyři postavy, které kromě úkolů a ukonů ideových vykazují alespoň kus osobního života, oba ruští, navzájem odcizení bratři Ivan a Vladimír a polský hrabě s dcerou Jadvigou; kolem nich soustředí se skoro veškeré epické dění alegorické skladby. Ale ani oni nejsou původními a novými výtvory básnické invence Cechovy, nýbrž každý z nich má v »Evropč« svůj daleko životnější mOťlel, ba valnou většinou vznikly tyto neplastické postavy tím, že na jednu a tutéž odtažitou figuru »Slavie« shrnul Svatoplul{ Cech rysy rozdělené v »:Evropě« dramatičtěji i pravděpodobněji na dva na tři představitele. Ježto velitel lodi Slavie, v šestnácti mu vyhrazených verších jest sotva načrtnut, případá polskému hraběti a I~usovi Ivanovi úkol zastupovati živel pořádku a kázně. Starý šlechtic z Litvy podědil při tom nejeden rys kapitána z Evropy: oba, provázeni krásnými dcerami. plaví se přes moře za 'Posvátným popelem drahých bytostí a oba zaplétají se do branného hájení řádu na lodi, ukazuHce se ve svých šédinách pravými hrdiílY. Legitimista Ivan převzal na Slavii postavení revolucionáře Gastona z Evropy: ten i onen horlí pro lidskost ,a spravedlnost ve společnosti, ten i onen zavrhuje krvavý teror, ale jak Ivan, tak· Gaston jsou hotovi pevnou, organisační vůlí, velitelským gestem, ozbrojeným ramenem říditi koráb ohrožený ničivou zvůlí revol ueionářň , při čemž mravní úsilí ruského imperialisty se setká se zdarem trvalým, kdežto jeho francouzskému předchůdci se podařilo pouze dočasně zachrániti rozvrácenou Evropu. Kromě zásadních odchylek v názorech politických a společenských liší se Ivan· od Gastona ještě jedním význačným rysem, erotickým svým vztahem. Gaston odvraeejkí se vůbec od života, dávno překonal v sobě jakožto zralý muž tíhnutí milostné, kdežto Ivan, nevyzuvší se posud z blouznění 84