KAPITOLA OSMÁ .

• EVROPA~.

"Kdys Evropu jsem zočil vrátkou vlnou
bez clle nesouc[ hruď sportl plnou."

"Slavie" 1882.

Velká většina básnických děl, která Svatopluk Čech, umělec záhy
vyzrávší a předčasně oddaný retrospektivnímu elegismu, vytvořil po
třicátém roce, zpracovávala mladistvé prožitky, rozvíjela jinošské
pomysly a dojmy, ano těžila i vydatně z dětských vzpomínek; to,
co později životní a ideová zkušenost mužova přidávala ke
koncepci světa a života, dokreslovalo jen původní náčrt mladého snílka
a vyplilOvalo hutněji realitou neurčité, ba naivní obrysy,
pocházeUcl z dob prvního usilování básnickéhoA Proto se naskýtá u
Svatopluka Čecha již v létech jaré a kypivé tvořivosti zjev příznačný pro
jeho umělecké odkvétání a uvádání: nová dila budována jsou na
půdorysech, někdy i nad troskami starších výtvorů; plány několika
dřívějškh básní kombinují se v nový celek, hlavní povahové ry sy i ústřední
situace dějové vracejí se, byt v teplejším zbarvení a reálnějším
propracování, a problémy, nedořešené mladistvým bouřlivákem, znova
znepokojují mužného ducha, jejž pozorování z ústraní samotářova i letmé
dojmy z cest vyzbrojily pronikavějším smyslem pro sklad společnosti
i záhady životní.

Prvním, a hned velmi názorným příkladem této tvůrčí metody
ry~rho subjektivisty, jenž do zevního světa promítal vždy svou vnitřní
zkušenost a do služeb dtovírch i myšlenkových prožitků vlastních
stavíval znalost přítomnosti a děiin, byla velká jinotaiitelná skladba
l'>Evropa«, vzniknuvší, sotva básník překročil třicítku. Její koncepce
není než zkřížením základní osnovy obou básnickych děl, která založila
obecnou slávu začátečníkovu, »Bouře« a »Adamitů«. V »Bouři«, již
zbásnila obraznost vyživená knižním exotismem a nepodepřená
živou
203