liOU od turistického hemžení evropského, a byl proto v Kavkazu
odkázán na primitivní- prostředky dopravní. První část cesty vykonal
bdí podél černomořských břehů z Novorossijska do Poti; vlastní
dějiště ruských zápasů s Cerkesy a pravý dOlnOV heroického národa
»Adige«, t. j. kmenů Sapsuchů, Abadzechů a Ubychů, viděl pouze
z povzdálečí, s paluby »Cesarevny« a "Oolubčiku«. Tři i1ejkrásnějšÍ
země kavkazské, pralesovitě bující Mingrelii, v temnější zeleni
zadumanou Jmerecii a divoce skalnatou Gruzii, prožil Svatopluk Čech poté
jen letmo, stoupaje ve voze parní dráhy a vášnivě vlažným vzduchem
za jedin}T den z Poti do Tiflísu. Několikadenní pobyt v »Bábelu
&-ruzÍnské!ll{( přervaly některé. dobrodružué výlety kořul1o do okolí; prudký
žeh tifIiského léta pudil však opojeného seveřana více do hor, v
blízkost kavkazského sněh~. Dvojí cestu z Tiflisu do Vladikavkazu a zpět
vykonal Cech po prvé v dostavníku, po druhé v jednospřežní »těleze«;
r. 1874 nebylo ještě mohutné železnični trati z Rostova do
Vladikavkazu, a za jedinou dopravní dráhu sl0!lžiia dokonalá »vojenská silnice
kavkélzská«, dlážděná podle ruského pořekadla samými rubly. Na
zpáteční cestě z Tiflisu vracel se do Poti přes Oori a Kutais, a tím byla
vlastní kavkazská pout takřka skončena, aniž se přiblížila sněhům
:Elbrusu a. východním dagestanským končinám, svažujícím se k .moři
Chvalinskému. Návrat básníkův do Cařihradu podél břeht'l
lIIaloasijských, bohatý dojmy krajinnými i národopisnými, jest pouhým
doslovem jeho zbožné pouti za zeměmi Mcyrihoa Tamary, z níž žák
Puškin1'1v a Lermolltovův přicházel do vlasti poučen, osvěžen a posvěceH
nejinak než »hadži«, vraceiící se od posvátných míst Prorokových.

Cechovi básničtí předchůdci a učitelé, Vítězslav lUlek i .ran
Neruda, navštívili rovněž Orient a zahleděli se také do vln Černého moře,
ale nikdo z nich nedospěl tak daleko na východ, nikdo neokusil tolik
z divoké, turistikou nedotčené přírody orientální, nikdo neprožil do
té míry hrdé vědomí, že budoucnost Východu patří Slovanstvu;
v tom ve všem měl Svatopluk Cech kulturní prvenstvÍ. Ani on neb.vl
však naprosto bez českých předcMdců. Již r. 1 R44 podnikl pražský
lékař a přírodozpytec Bedřich Kolenatý, za podpory ruské vlády,
vědeckou cestu na Kavkaz a vystoupil i na vrchol Kazbeku; živou, místy
i vzletnou zprávu o tomto velehorském putováni podal českémn
čtenářstvu K. J. Erben v JI. ročníku Zapova »Poutniku« r. 1847, v nčmž
i Sv. Cech rúdčítúvaI. V době, kdy za českými sládky a hudebníky
132