hoštěnců«, chmurná problematika» V pítevně« po boku humorné
burlesky »V klášterním sklepě«. Dokladem lehkého slohu písňového s
nádechem prostonárodním, od něhož se zatím nadobro uchýlil, Svatopluk
Cech otiskl tu »Chaloupku« a »)Kyrysl1íka« ZkUSIl staršíd:, k mmž
přistoupily dva lyrické popěvky »Křížek« a »Jarní déšf« a llerudovsky
střižená balada »Šumařovo ditě«. Čistá lyrika ustupovala y tomto'
pestrém souboru, a z čísel tu otištěných nebylo právě snadno utvořiti
si správnou představu o lyrické fysiognomii Čechově: hned v
sousedství plačtivé sentimentality »tIrobu v lese« odbýval básník ve )Noze«
komedii světa ironicky lhostejným máchnutím ruky. Tradice českého
verše mísila se tu se smělými sliby nových drah a cílů; celá řada
skladeb, »lfusita na Baltu«, »Umírání«, »Orel Balkánu« slibovala, že
přichází dovršitel neilepších básnických snah vlastenecké a slovanské
romantiky naší. Básník sám vroucím věnováním odevzdával »skrovný
dar a chudý zpěv« svým rodič,ům a vděčně přiznával, že krásné sny
a vzlety, že lásku k vlasti, k pravdě a k lidem, ano, že samu
myšlenkovou inspiraci svých písní přijal dědictvím od otce, muže poctivce.

9

129