Idealism Andělův není jen neprožitý, ale i vsnu svým výrazem
podezřelý. Místo spiritualisticky vzdušného a mravně zdůrazněného
obrazu světa dostává se nám mechanického a hmotařského výkladu
vesmíru, kde plno šroubů, pístů, hřebů, klínů" kol a zubů: Demiurgos,
k němuž se Anděl nadšeně hlásí, není ani antický umělec, který
zbudoval Kosmos jako živé dílo souladu a krásy, ani moderní Poeta-$vět
~erudův, jenž zbásnil věčný hymnus z veršů hvězd, ze slok sluncí,
z rytmu země; toť studený tovární inženýr, který spustil v »ladném
soustrojí nesčíslné hemžení koles«. Když však Satan ohromí mladého
rozumáře svůdnou nápovědí i racionalistického živlu, jímž jest
vášnivost milostného citu, nenalézá Anděl odpovědi a volá zděšeně pouze
clyě slova »Vari, Satane!« Zkouška jeho nevinného a pokorného
chembínství nadchází; i tomuto idealistovi stejně jako Adamu z
)\Adamltů,( stane se láska k ženě křtem poznánÍ.

Třetí, nejdelší zpěv »Anděla«, obsahující jádro skladby, přiklání
se těsně k Byronovu mysteriu »Nebesa a země«, příklon a má místy
témH ráz parafráze. Motem nadepsal Sv. Čech tomuto oddílu
bibiický verš »Vcházeli synové boží k dcerám lidský111«, jejž učení
interpreti Genese vykládají trojmo: buď jde o nerovnorodé sňatky synů
knížat s dceramí nízkých stavů; nebo o poměr vyvolených Setitů
k zavrženým ženám pokolení Kainova; neb o lásku andělů k
pozemšt~nkám. Byron a v jeho šlépějích Moore i Lamartine rozhodli se pro
v~'klad poslední, rozvedený již v apokryfjcké knize tlenochově, a
tonoto pojetí přidržel se také Čech, přejav kromě toho z Byrona co
nejtěsnější spojení lásky andělské k pozemštankám s potopou světa.
Ve dvou podstatných kusech se Svatopluk Čech uchýlil u Byrona
a zjednodušil tím osnovu dějovou.

U Byrona jsou dva páry nerovných milenců: anděl Samiasa miluje
vzdornou a vášnivou Aholibamu, anděl Azazicl něžnou a oddanou
Anu; kdežto serafové nejsou jemněji individualisováni, rýsuji se obě
postavy ženské v příkrém a propracovaném protikladu, zejména
Aholibamu, pravou dědičkou titanismu Kainova, karakterisoval Byron
s nevšedním uměním velkorysé psychologie. U Čecha sklání se
jediný nebeštan k jediné pozemšťan ce, Anděl k D~-ně, kteráž se podobá
spíše Aně než Aholibamě Byronově a jest dosti zběžIiě narýsována!;
zato Čechův Anděl jest zjev plastičtější než oba serafové byronští.
U obou básníků unášejí andělé proti vůli boží své milenky ze země

121