Husité odolávají silou myšlenky národní moci celého světa, Bílá hora
znamená porážku národní samostatnosti; reformačních kořenu naší
minulosti Čech nedbá. Jest unášen zvučným, všeobecným heslem;
miluje hrdinský postoj a divadelně účinný posun rozpřá.hnuté ruky;
opájí se kovovým leskem slov... a proto do viděni vnikají tirády
rétorické, jmenovitě fanfára moderního liberalismu, jížto vyznívá
bouře v duši snílkově:

»V šak ta htl7lře samo. visel) Masná,
Jejíž slova anděl nadšení

tuto vepsal v oči, čela jasná Č
píseň slávy, píseň vzkříšení!

Píseň o myšlenkách velkých, svatých,
které nad malátnou země hrudcJU,
ducM smělých, srdcí božstvim vzňatých
hledají - a věčně hledat budou!

Píseň o boji, jenž s otcfr, k synr1m bouří,
nade proudem staletí se kouří,
nevidomě, v siném bezml'zí

v němž i poražený vitězi/«

V názoru liberálně vlasteneckém, v odvaze zrétorisovati tlějiny,
v slohu politické chansóny kovového zvuku, prudkých antités a
dychtivé gradace uvazuje se tu Čech v dědictví Václava SoIce a jeho
»Zpěvů svatováclavských« ... a sám vyvádí svou poesii z čarovného
viítmí snů a vidin do plného světla jasného dne, kde bouři zápasy
veřejné o právo a o moc. SoIcovým okem po zírá i do politických bojů
současných. Uváděje v exotické strakatině národopisné představitele
novodobého osvobozovacího úsilí, jmenuje vedle amerických odpůrců
otrokářství, vedle revolučnich Francouzů, vlasteneckých Spanělů,
jednotitelů Italie a smělých Irů jmenovitě povstalce polské, nad jejichž
»sborem svěceným proroky péra vlajou, mihají se kosy« a pak
balkánské kmeny, střásající jařmo turecké: panslavismus s rusofilskou
příchuti, k němuž byl Sv. Cech vychováván v domově a k němuž se záhy
vrátil, musil ustoupiti na čas nadšení polskému; balkánské sympatie
arciť potrvaly i později.

Prostomyslným obrázkem o dědečkovi a babičce, jimž sen
vykouzlil vytouženou představu o společném skonu i pohřbu, básnik
80