raznění nevinné a věrné lásky, která se ozývá i uprostřed divoké
orgie a temného zoufalstvl, oddálilo ovšem závěr oddílu' co nejvíce od
drsnější a pravdivější koncepce Byronova »Dona Juana,·.

Byron nebyl jediný básník anglický, jenž Čechovi tlumočil
vytoužené vzkazy od vzdálených moří: z bohaté antclogie
freiligratlIOVY, požívající obecného rozšíření, mluvili k nemu i jiní britští pěvci·
volného oceállu, Tomáš Moore, Robert Southey a Samuel Taylol
Coleridge, které vestfálský exotik přebásnil se stejným mistrovstvím
slohového přizpůsobení jako svého hlavního učitele, Victora !f1uga.
V :>Bouři« s~ ozJ"vá nejstarší a nejhlubší z nich S. T. CoIeridge,
jenž teprve po létech uveden byl do Čech zásluhou Sládkovou;
Stručná názornost, lidová prostota, pronikavá reálnost podmalovaná stíny
visionářskÝ'mi v romanci o lodním mužíku přimykají se těsně k
podivuhodnému »Skládání o starém námořníku«, převedenému skveIe
Preiligrathem. Jest to ryze epická skladbička, k níž dlužno si přimysliti
vypravovatele; tomuto pftvodnímu, šťastnému pojetí odcizil se Čech
později, naznačil-li tyto sloky jakožto sborovou ;·,píseií plavců«.
Perdinand Prei1igrath sám šel ruku v ruce s básníky, jež překládal a před
žasnoucími zraky svých krajanů objevoval pouhou silou imaginace
a knižní vzpomínky exotické oceány, brázděné loďmi cizokrajných
a barevných plemen a zmítané divokými bouřemi. Z jeho křiklavě
malebných a kypivě rétorických básní z prvního období, jako jsou
"Sandlieder«, )}Einem Ziehenden«, »An das Meer«, »Schiffbruch« 1110hl
i Čech ucelovati své představy o moři; zřejmě vlivu
Preiligrathovu a poetů britských dlužno přičítati, že Čech místo Baltického moře,
na které věren tradici české romaniky myslil ve svých prvotinách,
představoval si vody proudící mezi jižními břehy a oživované zjevy
exotickými.

l.Jčinneji ještě působil Preiligrath, objevitel národopisného
exotismu v německé poesii, na výjev »V kajutě«. Již r. 1867 v
zlomkovité básni »řlindu« Čech zpracoval motiv násilného únosu vznešené
a bělostné dívky evropské indickým temným domorodcem a to zcela
po způsobě Frei1igrathově. Báseň založená na kontrastech pleti a
kasty hromad} protiklady, jak to činíval antitetický veršovec
detmoldský: proti nevinné a plaché dívce stojí vášnivý a odvážný muž, proti
křehkému půvabu mocná síla, proti dceři utiskovatelově vyznavač
potupené svobody národní. Toto vše vrací se i v, episodě »V kajutě«,

61