nůstce »Vížka« stesk po venkovském domově a nevinných radostech
dětinských! Nepěstoval valně těchto citt1 důvěrné prostoty a osobní
Jlěhy; velká většina pololyrických básní z r. 1863 řízena jest tendencí
veřejnou, polemikou proti tyranství, vzdorným vlasteneckým
nadšením, rozhodným protestem proti společenskému útlaku. Myšlenky ty,
:~ež prosakují i ve výpravných skladbách této doby s látkou
vlastenecky historickou ueb slovansky exotisující, propukají v ))l\'1ocnáři«
tvrdým ~arkasmem, v ))Pochodu'< pádnou rétorikou, v zlomku "Jaks
šfastn~", miIostpane náš« štiplavou ironii. Lehce rýmující sextán,
jehož trocheje nelekaly se ani výrazové banálnosti ani konvenčnosti
v obrazech, dal se cele strhnouti veřejným proudem oposičního
ducha a improvisoval na běžná témata, zaměstnávající veřejnost.
básně namnoze velmi povrchní. Roku následujícího, kdy byla otištěna
první jeho báseň ))Vánoční sen«, hlásí se jakýsi korEktiv. Svatopluk
Cech obrací se do nitra a vstupuje tam do očistné oblasti snů: jednou
jest to vánoční přelud dětinské mysli, po druhé báchorkové vidění
krále vod a jeho luzně vábící dcery, jindy trojí noční obraz opojného
tance lásky, rozplameňuHcího hrdinství boje za svobodu, vlídného
klidu křesťanské zbožnosti - cyklus ))Snů« zdá se tu b}lti napověděn.

Důležitější však jest rozhodná slohová novota tohoto roku 1864.

Kdežto dotud tíhl veršový sloh Svatopluka Čecha k malebné a
řečnické šíři, která opomíjela dělení ve sloky, nevypracovávala nikde
kdnotlivého verše v uzavřený celek, libovala si v rozlehlých
periodách, osvojuje si Svatopluk Čech nyní dočasně ílsporný způsob
prostonárodní písně: každá strofa jest vypointována jako celistvý útvar,
výraz stává se úsečným a jaarným, místo dlouhého popisu dostačuje
hutné epiteton, básně rozsahu zpravidla nevelikého působi zpěvně.
Jest to novější fáze ohlasů poesie prostonárodní, kterou u nás zahajuje
I-Iálek v milostné lyrice i v drobných genrových obrázcích
výpravn~lch zachycujících rázovité postavičky z naší vesnice; Neruda.
baladik a mistr lehce lidového popěvku o těžk}'ch sporech složitého srdce,
dovádí tento sloh k dokonalosti. U Svatopluka Čecha v J. 1864-1869
nacházíme tento zjednodušený stručnÝ způsob výrazový v oblasti
lyriky i epiky. Naivním způsobem lidové pisně provedeny isou lyrické
drobnůstky )~Chudobka«, sloky o dívce s chrpovým věncem a
myslivci. );·5vedená«, )~Časná návštěva«, )) Vy jedle dvě«, ))Drótar«,
),Štěbetavá vláštovinko«, ))Snílek«, )Poupě«, ))Pohřeb«; po hálkovsku isou
28