vedle neuvěřitelné tvořivosti básnické, kterou lehkost a
virtuosita občas měnily v improvisační překotnost, zahájil
mladý poeta, vyzhrojený úžasnou vnímavostí a vzácnou
literární kulturou, svou neúnavnou činnost překladatelskou.
Jí děkuje česká literatura za tlumočení všech hlavních
velkých básnických děl francouzských a italských od
renesance do naší doby; později přibyli i básníci germánští.
Jsme překladateli Vrchlickému ještě více zavázáni, nehoť
on převáděním nejsložitějších cizích forem dodal
poetickému slohu českému, hlavně po stránce rýmu i rytmu,
nebývalého výhrusu. Na původní tvorbu Vrchlického
nejvlivněji působil Victor Hugo a jeho družina - v jejich duchu
vtiskl Vrchlioký české poesii ráz románský, řečnioký a
spolu světově representační. Odtud převzal názor o
nepřetržitém vývoji vesmíru a lidstva k vyšším formám vědomí;
tak se manifestuje Bůh s přírodou totožný, ale neúnavný
v tvořivosti a změně. Vrchlickému nedostačilo, aby 'byl
chval<:Jřečnrkem kosmických sil, které se nám jeví jednou
jako ženina láska, jindy jako genialita, umělcova, jindy
jako tucha myslitele neho zakladatele náhoženství; toužil
jako Victor Hugo býti hásnickým a věšteckým dějepiscem
kosmických i vesměrných událostí. Jeho veškeré básnění
nabývalo cyklického rázu jako kruh »zlomků epopeje«:
reflekse ohtáčí symholické výjevy z hájí, legend, dějin,
hez ohmezení látkového; některé zlomky mění se v eposy,
jiné v tragedie a komedie; hranice mezi epikou a
meditační lyrikou neni nikde vytčena; silně nanášené harvy a
hlučný živel řečnický zdůrazňuj í stanovisko hásníkovo,
klerý nad svým dílem stojí s vědomím závazného úkolu.

Ale vedle tohoto honosného křídla někdy faustovské,
jindy donjuanské, nejčastěji však moderně liberalistické
a vývojově optimistické reflekse Vrchlického šumí v jeho
díle perut' druhá, vzdušnější, důvěrnější, prožitější: jeho
lyrika. Po vnitřním ozdravění básníkově zaznívá teplá a
silná melodie na počest moře a lesů, milostného i
rodinného štěstí, myšlenky a umění, dodávajíc antické
are
44