SBíRKA SOUVISLÉ ČETBY ŠKOLNí POŘADA PROF. F É RD. STREJC EK 68. TERÉZA NOVÁKOVÁ VÝBOR Z BELETRIE S ÚVODEM ARNA NovAKA -----~-l;92.8 ------- NAKLADATEL F. TOPIČ, KNIHKUPEC V PRAZE POUTIKA paAHA ÚVOD Když se skvělé pozorovatelské a vyprávěčské nadání Boženy Němcové rozvíjelo nejslilměji, radili jí j,ejí literární přátelé, zejména osvícený lékař-myslitel, Jan Ev. Purkyně, aby se pokusila vedle harvitého povrchu lidového života zpodobovati také hlubší duševní, zvláště pak náboženské proudy v českém lidu. Ale B. Němcová se nezachovala p0dle této rady, která se neshodovala s přirozenou její vlohou. Za to mladší její přítelkyně, Karolina Světlá, se velmi záhy přidržela oněch programních pokynů a ve svých románech, romanetech, povídkách a kreshách z Ještěda se zabývala nejraději mravními i náboženskými problémy, určujícími osudy pohorských venkovanů, kraje jí nade vše drahého. Velkorysé její obrarzy, zbarvení většinou tragického, nevycházely však od empirického studia lidové duše: básnířka sama, žena mohutného rozhledu a nadšeného vzletu filosofického, vnášela na venkov ideové otázky, které zajímaly ji samu a dávala je řešiti nadživotním postavám, spíše výjimečným než typickým, které osudem i povahou byly zosnovány poclle osobnosti své tvůl.'kyně. I zůstal požadavek, taik prozíravě vyslovený PUl.'kyní, vlastně nesplněn, až k jeho řešení přistoupíla, na samém sklonku XIX. věku, třetí velká spisovatelka česká, přímá žačka a pokračovatelka Karoliny Světlé, Teréza Nováková. Ja:ko Karolina Světlá byla i Teréza Nováková rodem Pražka, ale ještě větší měrou než její učitelka měla v žilách krev německou. Předkové její po přeslici hyli moravští Němci, a i rodina jejího otce Františka Lanhausa, ač usazena v Hradci Králové, byla původu a vzdělání německého. Když se Teréza Lanhausová dne 31. července 1853 svým 5 rodičům narodila, měla rodina pokladníka České spořitelny ráz německý. Možno říci, že silná vlna národnmo ohrození a zvláště politického uvědomění v letech 60. strhla nadanou, vnímavou, vášnivou a neústupnou dívku, které se dostalo ve vychovávacím ústavě Amerlingově pečlivého vzdělání. Tam si obHbila české dějiny, kdežto doma ji otec, horlivý hudebník, seznámil s českou písní; kniha a divadlo dokonaly národní obrat u děvčátka, styk se zástupci vlastenecké družiny "ruchovské" a politicky nadšeného studentstva u dospíva'jící sloony, vynikající všestrannými znalostmi jaz)"kovými a literárními. I 'byl národní přerod ve smyslu češství, zprvu značně sentimentálního a romantického, v Teréze Novákové dovršen, když se - opět podobně jako Karolina Světlá - důvěrně seznámila s ryzím českým ndělancem zdravého venkovského původu, profesorem Drem Josefem Novákem, jehož chotí se stala v srpnu 1876, js~>uc sotva třiadvacetiletá. Manželé Novákovi &e v září r. 1876 odstěhovali do nového působiště choťova, starobylé a zachované Litomyšle, kde tehdy s Drem Novákem na gymnasiu působili významní spisovatelé Alois V ojtěclt Smilovský a Alois Jirásek. V prvních letech . svého litomyšlského pobytu Teréza Nováková, kterou vyčerpávaly starosti o rodinu rychle s,e množící, ani 'nepřilnula k rázovitému historickému městu, ani nepoznala ~raje a lidu v jeho okolí, jenom zvolna se snažila probouzeti národní, kulturní a mravní uvědomění žen. Když, asi třicetiletá, zahájila činnost slovesnou, zabývala se po způsobu prvních prací K. Světlé osudy a vnitřními boji neuspokojených, vzclol'nýdh a trpících mladých žen, které se vzpírají nechápavému okolí a proti jeho předsudkům jdou věrně za hlasem svého srdce. Valná většina z těchto jejích nejstarších "K r e seb a čr t" - i první větší skladlba "M a I o m ě s t s k Ý r o m á n" sem náleží v podstatě podává ženské podobizny a to spíše sentimentální než psychologické. Vedle nich však psala T eréza NovlÍková také intimní vzpomínky z dívčích svých let, mírně satirické obrázky z národní neuvědomělé společnosti a sem 6 tam již též drobné lidopřsné povídky, silně citového založení a pozorné karakteristiky, pro niž probudil její smysl její manžel, který ji uvedl také do lidového prostředí svého rodu v jižníoh Cechách. Dospívajíc čtyřicátého roku, rozšířila T eréza Nováková za posledních Šťastných let v Litomyšli duševní svůj obzor několikerým směrem. Zabrala se horlivě db studia ženské otázky, kterou všestranně propagovala také ve Spolku paní a dívek ve svém působišti, kde kdysi žila a pro povznesení ženy pracovala spisovatelka M. D. Re,ttigová; v olomouckém časopise "D o m á c í h o s pod y n ě" projevila značné nadání pro ženskou publicistiku nejrozmanitějších námětů i forem. Jako buditelka českých žen, která ráda upozorňovala své d1."Užky na velké jejich předkyně, zabrala se zevrubně do studia české minulosti, zvláště náboženské, jak ukazuje její rozsáhlé dílo popU'larisační "S I a vín žen č e ský ch". Nejvíce ji však upoutal národopis, v němž jí byly učitelkami romantické pracovnice z Olomouce; postupně se povznesla k poietí vědečtějšímu. Zprvu se zajímala hlavně o kroj a zrykosloví, ale když proputovala celé Litomyšlsko, Poličsko a Skutečsko a důvěrně se seznámila s lidem, jala se studovati jeho mrav, jeho náboženské názory a nejprve realismem primitivně úzkostlivým popisovala malé tragedie všedního života v "nejvýchodnějších Čeohách". Prvá kni. ha lidopisných povídek "Ú I o m k y ž u I y" náleží podle vzniku ještě do doby litomyšlské. Ale bylo třeba dvou podmínek, aby názorové stanovisko a umělecké pojetí Terézy Novákové se utvrdily a vyzrály. První se naplnila j'ejím odchodem do Prahy na podzim r. 1895, když hyl profesor Novák přeložen na akademické gymnasium; teprve odstup od látky umožnil T eréze Novákové správnou a skladnou perspektivu. Druhou podmínkou bylo nové rozšíření myšlenkového obzoru, jež také přinesla Hraha. Neúnavně se v'zdělávající paní si osvojila mnoho z umělecké kultury, zvláště národů germánských, a jmenovitě mistři jako Dickens, Wagner, lhsen měli na ni značný vliv spolu s ideami hnutí pokrokového. Nyní pře- 7 jala po K. Světlé a El. Krásnohorské duševní vedení čes. kých žen na úrovni skutečně evropské, jak svědčí dvanáct ročníků "Ž e n s k é h o S vět a", od ní vzorně redigova. ného, i vynikající sbírka studií a úvah "Z ež e n s k é h o hn u t í". Praha přinesla jí však také zkušenosti jiné, rázu tragického: rok za rokem bral jí některé z jejích vysoce na