Své ženě MARCO POLO MIREK ELPL MARCO POLO CLOVEK A DOBA MELANTRICH A. S. V PRAZE MARCO POLO V ČECHAcH "Já, Marco Polo, Benátčan a křesťan," deklamuje hrdě v honosném monologu u Jaroslava Vrchlického hned v sousedství Dantově kupec a diplomat vlašský věku třináctého; jet ve "zlomcích epopeje" českého básníka typickým představitelem středověku v jeho touze po viditelných skutečnostech a exotických dálkách, kdežto jeho vrstevník Dante Alighieri zosobňuje tu prahnutí gotické doby po duchovních realitách, utajených za hranicemi světa smyslového. Takto si v rámci téhož věku, jehož základním rysem se na pohled jeví utkvění a spočinutí, podávají ruce dva poutníci, jeden na pyšné galeře benátské uprostřed moří a pak v čele skvělé karavany, nesoucí poselství cizokrajného vladaře, druhý v chudém chodeckém plášti s ohnutou holí a se stigmatem psance, jemuž však božskou milostí přáno sestoupiti až do pekel a povznésti se skrze prostory očistce až k podnoží božího trůnu uprostřed ráje. A stopy obou, jak tvůrce Božské komedie, tak vypravěče Millionu, můžeme, odhrneme-li písek věků, zjistiti také na naší půdě, cpž nepřekvapuje v době, kdy si kulturně mladistvý, dychtivý a svěží národ český nedočkavě přisedal k hostině středověkého ducha, prostřené v západní a jižní Evropě zásluhou národů vzájemně se vzdělávajících a doplňujících. Dante-básník zů$ial II nás neznám po několik století, a jen Dantovi-humanistickému učenci i politiku věnována v pohusitských Čechách skrovná pozornost, on sám však, 7 oslavovatel Přemysla Otakara II. a kárný hánce jeho syna, věděl při svém širokém historicko-politickém rozhledu o zemi Přemyslovců i jejích osudech. Zato zvěst o Marcu Polovi a jeho cestopise dochází na naši půdu o mnoho dříve a náleží k starším svědectvím o přímých stycích českoitalských. Silně povzbuzený zájem Čechů čtrnáctého a patnáctého století, jemuž se snažil vyhovět také Vavřinec z Březové překladem a úpravou cest t. zv. Jana Mandeviily, dospívajících k nám prostředím německým, obrátil pozornost k proslulému Millionu Marca Pola, a ježto v době Lucemburské nebyl u nás kritický smysl ještě probuzen, nečiněn vůbec rozdíl mezi fantastičností a fabulistikou bájivého lékaře francouzského a mezi věrohodnými zprávami, do nichž uzavřel vlašský kupec reálné zkušenosti života velmi dobrodružného ... obé přijímáno jako zábavná beletrie, ukájející exotickou potřebu středověkého čtenáře. Jako kdysi, na samém počátku čtrnáctého věku, poskytl italský domz·nikán svým souborem životů svatých vítanoulátkuvznikajícímu staročeskému básnictví legendárnímu, tak opětně nyní za vlády Václava IV. to byl člen Kazatelského řádu, mnich Fra Pipino, kdo svým latinským překladem a výtahem z orzginálu francouzského zprostředkoval Čechům přístup k Marcu Polovi; není zcela bez významu tento doklad působení dominikánů na půdě české, jež pak v předreformačním období mělo zasáhnout kloub a vlivněji. Z českého zpracování MilHonu, jež snad vzniklo kdesi na Moravě, nepoznáváme, zda se český tlumočník pozastavil nad problémem, který již za života tragicky znepokojoval Marca Pola a po jeho smrti i jeho krajany i jeho čtenáře v cizích národech: jest to věrná pravda, zpečetěná životem a zkušenostmi, co v barvách tak zářivých a v podání tak napínavém Marco Polo vypráví o nejdálnějším 8 Východě či jest to jen oslnivé tkanivo báchorek, podobné exotickému koberci? Sotva však dovedl staročeský čtenáf za spisem tak zábavným a sensačním, jakým byly Marka Pavlova z Benátek knihy o divných věcech vlastí na vzchod slunečních, odhadovati živého člověka s jeho tragickým rozporem, který k Marcu Polovi znovu a znovu vábí novodobé básníky-psychology. Zdá se, že český pfeklad Millionu, na rozdíl od Mandevillovýchcest, nedošel na naší půdě valného ohlasu a že dfíve, než dílu mohl pomoci k rozšífení vynález knihtisku, stfedověký zájem o Tatarsko a Čínu úplně vymizel; pohusitští Čechové, pokud se nezajímali o Svatou zemi a ostatní dějiště pfíběhů biblických, toužili dozvěděti se spíše něčeho o pokročilých krajích a národech Evropy západní, Podivnými oklikami literárních kombinací se dotýká teprve o čtyfi století později Million Marca Pola znovu půdy našeho písemnictví. Když na úsvitě české romantiky padělatelsko-bámická dílna Hankova a Lindova pracuje o složité dějové výzbroji pro rozsáhlou epickou skladbu ,,0 velikých bojech kfes(an s Tatary" do Královédvorského rukopisu, snaží se za pomoci pramenů polských i lidové romance, zaznamenané Arnimem a Brentanem, dáti českému vítězství Jaroslava ze $ternberka nad pfesilou tatarskou mohutné, světově dějinné pozadí - romantický exotismus se tu pojí s romantickým kultem pradávné minulosti domácí. Bylo namadě, že Hanka, zčetlý v staročeské slovesnosti, sáhl po onom díle literárním, které našim pfedkům tak živě Zpodobovalo tatarský svět, po MilHonu. I vybral odtud pro osudy princezny Kublajevny, lepé jako luna, detaily, z nichž výjev o poradě čarodějů, hadačů, h'lJězdáfů, kouzelníků s věštěbnou tftinou se stal později nebezpečnou zbraní proti pravosti domnělých staročeských památek. 9 Bylo to zcela v duchu české romantiky, že za svědka slávy a moci tatarské pozván nikoliv stfízlivý historik, nýbrž oslňující vypravěč daru fabulistického, kterému ani jeho vrstevníci nechtěli dávati víru a jejž teprve naše doba z velké části rehabilitovala - na základě těchto zmínek v "Jaroslavu" žil Marco Polo pak v povědomí českých čtenáfů jen matnou a odmocněnou existencí po tri čtvrtiny stoleti, než ho Jaroslav Vrchlický svou evokační silou povolal k bytí plnějšímu. Kdo jest tento "Marco Polo, Benátčan a kfes(an", jenž nám v "Nových. zlomcích epopeje" pádnými iamby parlifrasuje nejpoutavější místa svého cestopisu, ocitaje se co chvíli na pomezí tajemství a smrti? Má mnoho z podoby básníkovy i z rysů jeho pokolení, zaníceného encyklopedickou a často až titanskou žízní poznání. Polovy dálné cesty, jeho žádost stále nových obzorů, nových lidí, nových dobrodružství, nových obchodů neznačí jen zvědavost smyslovou a intelektuální, n.ýbrž faustovský pud stálého poznávání a pak i zmahání poznatků; mluví-li Vrchlický ústy Marca Pola i o snaze "vše vykofistit ku člověka blahu", podkládá také jemu své humanitní patos. Jest mnoho aktivity v poznávaci vášni lY/arca Pola u Vrchlického, a proto může hrdý mluvčí tento "zvláštní půvab novinky věčné" stavěti na roveň rozkoši, jakou prožívá učenec nad knihou, vojevůdce ve vfavě bit'l'Y, světec na dráze, jí~ vede zástupy k Bohu. Tento Benátčan a kfesťan má mnohem blíže k hrdému typu renesančnímu než goticky středověkému; i v tom se podobá značně svému básníkovi. A pak - na rozdíl od Marca Pola historického -jest to hrdina z jedné litiny bez pukliny, člověk v sobě spokojený, bez problematičnosti a bez tragiky: všichni mu věří a on pevně věří sám v sebe, neboje se smrti, nýbrž očekávaje ji v pokoji. Nejosobitějším a nej- 10 pravdivějším postavám Jaroslava Vrchlického, i když jejich osudy jsou řešeny ve formě dramatické, chybí pravá tragičnost; také tento epický rek středověký s prvky renesančními vystupuje bez skutečné tragiky. Dobrati se jí ve zjevu Marca Pola, odhrnouti s ní náplavu grotesky, jakou ji zavalili vrstevníci Benátčanovi, odhaliti v ní přímo symbol věčné problematiky pravdy a iluse, zustaveno bylo, zdá se, teprve synum naší doby. Jest sotva náhodou, že se skoro současně obracejí k postavě Marca Pola představitelé dvou velkých literatur, navzájem namnoze protilehlých: americký dramatik Eugene O' Neill, vycházející ve své tragikomedii ostatně z románové skladby o Marcu Polovi od B. O. Donna Byrna, a ruský romanopisec Viktor Šklovskij, onen spíše se smyslem pro grotesku, tento s darem dějinné evokace, plné lidství trpícího a bolestného. S nimi vstupuje nyní v soutli mladý český básník, pro nějž Benátčan a křesťan znamená daleko více, než pouhý vděčný námět dnes tak populární románové biografie nebo dokonce vhodnou záminku barevného exotl:ckého filmu. Nechť čtenáři rozhodnou, pokud se mu v středověké -Zátce podařilo postihnout jednu z věčných záhad lidství, zápasícího o pravdu a pronásledovaného při tom chimérou lži a klamu! Arne Novák OBSAH Marco Polo v Cechdch. . . . . . . . . . .. 7 Ndvrat Bouře a sen . .. . 15 Cizinec . 23 Jitro ... . 30 Výsměch Doma . . . . . . 41 Slyšení ..... . . 49 Noc před slavností 57 Věčné boje Dože . . . . . . . 69 Přece Benátčanem . . 77 ... na život a na smrt " . 84 Vězeni Bitva u Korčuly . 97 Janov - 106 List . . . . .. . ..... 115 Milion Rusticiano z Pisy 123 Kublaj chán . 130 Ano ..... . 141 Manželstvi Nová víra . . .... . . 151 Messer Milione . 158 Smrt dožete. . 167 Resignace Koráby a peníze . . . . . . . . . . . . 177 Děti 183 Vyslanec z Ravenny . . . . . .. . .. 187 Zdvě! Sám 197 Blouznivý stařec . . . . . . . . . . . . 204 Umírání . . . ., 210 MIREK ELPL: MARCO POLO Člooěk a doba. Obdlku navrhl Vojtěch Tittelbach. Vytiskl avyda! Melantricha.s. v Praze. :Nlimo vyddnl obylejné vy/lo tj llslooaných výtisků na rulnlm pap/fe Vergé Blanc Pannekoek.