K prostřednímu oddílu tuto citovanému vztahuje se asi též zápisek z
Máchova deníku z r. 1833 (téhož vydání str. 319): »Bitva na Bílé hoře
Maria,,; Tábor; - Píseň »Pojďte (siel) boží bojovníci«; pak »Svatý
Václave, vojvodo České země«. Rozumím-li správně tomuto zápisku, měla každá
z písní karakterisovati jednu stranu bojující, zpěv mariánský katolíky,
píseň »Ktož jsú boží bojovníci« (Mácha písně patrně neznal, ač text její
otištěn již r. 1808 v Rulíkově »Učené Čechii« a r. 1815 v Hromádkových
»Prvotinách«) protestanty; chorál »Svatý Václave«, podobně jako hlas
zvonu v prologu tragédie, měl přivésti vyrovnání rozporu a záruku jednoty
národní.

3 Takto pronikavě vyložil komposiční organisaci románu F. X. Šalda
v studii »Karel Hynek Mácha a jeho dědictví« na str. 65 knihy »Duše
a dílo« 1913.

4 Uved. vydání díl 1., str. 17. (»Křivoklát«, kap. II.)
6 Tamže str. 51 a 52.

& Tamže str. 54.

7 Tamže str. 48 a 49.
8 Tamže str. 49.

B Tamže, díl II., str. 251 a 252.

10 Sabina otiskl je v Úvodu povah opisném vydání Máchových děl z r.
1862 na str. LXXVII-LXXX.

11 Také našeho tématu dotýká se F. X. Šalda na str. 106 a 115
citované studie »M. Jan Hus v moderní poesii české«, soudí však o románu
»Křivoklát« podstatně jinak než naše poznámky.

III. Mistr Jan Hus u Jana Nerudy.

1 Vliv Meissnerův na naši poesii zasloužil by si rozboru zvláště
podrobného a pečlivého. Jan Neruda přejal od Meissnera dvě základní
myšlenky, které po prvé zaznívají v třetím oddílu »Knih veršů« a posléze
docházejí velkolepé a mystické obměny v »Zpěvech pátečních«: národ
čes
220 ký obětoval se za celé člověčenstvo; velký zápas, jímž národně i spole-