v nadšenou jednotu zbrojí nejlepší síly v člověku pro
věc národní. Za rozhovoru v domě šternberském
ostagnaci v Zemském museu projevil dne 20. prosince 1825
dvaasedmdesátiletý Josef Dobrovský zároveň s jed.
ním z hostitelu, třiašedesátiletým Kašparem hrabětem
ze Sternberka, zcela pesimistické mínění o vzkříšení a
budoucnosti národu českého i o marnosti snah
zastaviti tento neodvratný běh věcí.T u mladistvý host domu,
sedmadvacetiletý František Palacký, rozhorli v se i na
svého učitele, který sám do té doby nic českého ne .•.
napsal, zvolal ohnivě:

»Budeme.li tak všichni se chovati, pak ovšem musí
zahynouti národ náš hladem duchovním. Já aspoň
kdybych byl třebas cikánského rodu a již posfední jeho
potomek, ještě za povinnost bych si pokládal, přičiniti
se všemožně k tomu, aby aspoň česká památka po něm
zustala v dějinách človečenstva.«

7+