S pisovatel kriti<ké úvahy o pražskémevangeliusva"
tého Marka, kterou proti sobě popudil mocnou
hierarchii, nemohl očekávati výhodné kariéry na
dráze dumovní, pro niž měl odbornou průpravu ,ostatně
nesnažilseani do svého třicátého roku dosáhnouti kněž.
ského svěcení. Když dokončil svůj vychovatelský úkol
u N osticů, ohlížel se na základě svým naukovým pract
zda by našel veřejné postavení jako profesor bohosloví
nebo jako knihovník, ale netrápil se příliš, když se mu
nedostalo ani tohoto ani onoho. Okusil velmi záhy, jak
sladce chutná zlaté ovoce hmotné nezávislosti a v
statečné sebekázni zvykl si požívati ho i za podmínku ži
..votního uskrovnění. Slemtičtí příznivci poskytovali mu
právě tolik, kolik nejnutněji potřeboval, a spanilomyslně
mu naznačovali, že to nečiní z povinnosti k vyslouži.
lému hofmistrovi, který zamránil jednoho ze svým svě.
řenců s nasazením vlastního života, nýbrž spíše z úcty
k uznanému učenci, dodávajícímu lesku jejich domu.
Byly to životní formy aristokrati<kého věku
osmnáctého, který nežádal po učencích, aby byli zároveň
státními úředníkyvpevným hodnostním třídám a připouštěl
úplnou duševní svobodu pro vynikající jednotlivce,
hmotně závislé na zámožném panstvu.

To však nemohlo býti pochuti strohému a přímo ••.
čarémujosefinství, jež mínilo vše<ko - duševní činnost
v to počítajíc - zestátnitazbyrokratisovatadomýšlivě
prohlašovalo tuto novou tyranii za pravé osvícenství.
Jeho protišlemtickému radikalismu bylo ovšem trnem
v očích, že aristokrati duma tak vydatně, třebaže jenom

26