Tři velké osobnosti osvícenské doby daly na
světovém foru monumentální výraz metodě myšlení
a psaní, kterou Josef Dobrovskt u nás vosm.
náctém věku zosobňuje nejdokonaleji. Každý z těchto
mužů vložil do metody kromě myšlenkového napětí
také kus svého osudu, kus svého temperamentu, kus
svého mravQího určení: Descartes, Bayle, Lessing.

Skvělý rozkvět matematických a fysikálních nauk
na pražské universitě za vůdcovství Steplingova a
Tesánkova uvedl do Prahy vítězně vedle osobnosti New
•tonovy také jméno a dílo Descartesovo, před nímž se
ještě v prvních letech osmnáctého věku klementinská
kolej křižovala jako před bludařem, nastrčeným od
dábla. Mladí adepti vědy, kteří si učinili úkolem svého
života místo předsudků a domněnek dosáhnouti jistoty
a nepochybnosti a kteří potřebovali bezpečného pro
•středku proti své skepsi, nalézali u velkého Cartesia
radu, aby si v myšlení vzali za vzor matematickou
metodu, jejíž postup jest jasný a zřetelný a jejíž výsledky
jsou evidentní. Tento pokyn přicházel vhod zvláště
povahám racionalistickým, a nikdo ho neuposlechl
ochotněji, než právě Dobrovský, jenž sám prožil
descartesovskou nedůvěru k hotovým názorům a kběžným
předsudkům a jenž skoro od přiroz~nosti spoléhal na
vlastní činnost rozumovou I také jemu bylo
pochybování projevem silné a odvážné snahy po pravdě, kterou
odlišoval od pouhého sbírání vědomostí a o jejíž dosa
•žitelnosti byl plně přesvědčen. Od mistra se naučil pro
celý svůj vědní obor postupu spolehlivému : nevycházeJ

22