kterého zahrnovali vděčností. Po velikém vítězství
vědecké kritiky protirukopisné vjíždí Josef Dobrovský
v triumfu jako mrtvý Cid znovu do naukového světa
českého a stává se předmětem uctívání, které samo
s sebou přináší vzrůst nové legendy,
poněkudpřekvapující v ústech vyhlášených nepřátel legend.

Bylo by nejčestnějším výtěžkem stého výročí smrti
Josefa Dobrovského, kdyby úcta chovaná k jeho jménu
byla naplněna konkrétním obsahem, a kdyby jeho
mohutná osobnost vystoupila před nás do plného jasu
z teplé a nazládé mlhy domněnek legendárních, kterou
ji obklopila nejprve obraznost básnická a později
konstruktivní horlivost myslitelská.

6