evropskou orientaci a uměleckou ctižádost. Ještě před
padesátiletymluvil nadšený mikrolog o mnohých zrnu.
žů osmnáctého století jako o »předních křísitelích ná"
rodu českého«, a hle, dnes se nám ztrácejí nadobro je",
jich fysiognomie jako tváře na zvětralé a rozpukané
fresce, proti níž se spikl čas a jejíž záchranu zmeškala
obezřetná horlivost konservátorů.

Za to Josef Dobrovský si zachoval v Genesi národ.
ního obrození řád a hodnost patriarchy tak trvale, že
se ho jako svého předka dovolávajíi ti,jejíchž příbuzen",
ství s ním jest velmi sporné, a že jeho duchová autorita
bývá citována i ve přích, kde by se jistě sám prohlásil
nezúčastněným a nekompetentním. Individualita menší
by se sotva hodila za působivé heslo, a s učencem, je",
hož dílo má dosah jenom odborný, nebylo by možno
sto let po jeho smrti spojovati program národní kar"
akternosti a osvětové práce. Jistě mnozí z těch, kdož se
hrdě prohlašují za zákonné dědice Dobrovského, sahají
jenom zřídka po jeho knihách a zachovávají lhostejnost
k jejich problémům a proto se potkáváme ve veřejných
projevech velmi zhusta s Dobrovským libovolně tra .•
vestovaným, kdežto Dobrovský skutečný zaměstnává
i odborníky tak málo, že posud neopatřili souboru jeho
spisů a nedokončili vydání jeho korespondence. Neú.
prosný ničitel legend a krutý očištovatel dějin od bájí
stal se ještě za života předmětem mythu, který skep.
tickému kritikovi dodal populárního kouzla a jehož se
pak dychtivě chopili románopisci, naše doba pak na.
hrádila tuto legendu domněnkamisíce méně romanesk.

2