x

o(;.jové, jadrná charakteristika a úsečné, zhuštěné podání,
k čemuž dospěl Neruda zvláště šťastně v "Doktoru
Kazisvětu" , "Jak si nakou.řil pan Vorel pěnovku" a "U tří
lilií". Jednou však pozvedá se· i tento humor, netkvící
ani· v charakteristice osob, ani v hlubokém pojetí děje,
nýbrž ve způsobu podání, k výši umělecké: jest to v
rozmarné dětské vzpomínce "Jak to přišlo, že . • •
Rakousko nebyio rozbořeno", kde. vtip a žert, jásot a smích
básníka, našedšího zase cestu . k blaženosti dětství, srší
tak neodolatelně, že čtenář sám plane a plesá v tomto ohňostroji.

Jan Neruda vládl zvláštním uměním, vlastním pouze
pravým básníkům: uměl se plně oddati životu a docílil
působivými prostředky slovesnými, že. jeho čtenáři oddávali
se s ním cele té vířivé a strhující plnosti života, jeho
způsob jest opravdu suggestivní. Čteme-li úsečnou a
vysoce dramatickou črtu "U tří lilií", cítíme, jak přímo na
nás přechází divoký taneční rej, kterým spisovatel jakoby
se opíjel; podobně v povídce "Psáno o letošních
dušičkách" přenáší na nás. básník zádumčivou náladu hřbitovní;
se zvědavým hošíkem na kůru svatovítském ve
"Svatováclavské mši" prožíváme tajemnou náladu nočního chrámu
a nad posledními stranami "Hastrmana" plyne k nám od
Petřína přes vlnící se modré moře zahrad nádherná stříbrná
mlha. Takto doplňoval suggestivní básník náladový v
"Povídkách malostranských" věrného a spolehlivého malíře
postav, dějů i jevišť starobylé zachovalé čtvrti;
filosof-lidumil a myslitel humorista dovršoval výborného znalce
prostých starosvětských duší; tesklivý elegik ztraceného mládí
sdružil se s jadrnxm epikem každodenního života - celek
jest nejlepší dílo Nerudy-prosaisty, jenž ustoupil však
Nerudovi-básníkovi ve chvíli, kdy se v duši seskupovaly a
vyhraňovaly prvky "Kosmických pisní", nBallad a romanci"

i "Prostých motivů". Arne Novák.