Byl to výraz netrpělivé povahy sanguinické; byl
to důsledek úhlavní touhy po zvýšené výkonnosti;
ale skrývalo se v tom také podvědomé tušení
člověka, jenž měl příliš naspěch v časnosti, když ho
věčnost nezajímala.

Tak chtěl předhoniti čas za osudného jitra
úterního; tak se vzepřel varování živlů, které se
ne;daly organisovati; tak bodal povzbudivým slovem
svého letce, z něhož mluvil hlas rozumu střízlivě
uvažujícího. A tak padl, sražen Diovým bleskem,
když na zpupném voze Faethontově chtěl
předhoniti čas. Sors tua mortalis, non est mortale, quod
optas. (1932.)

250