í románové kritiky utopismu všeho druhu k
pragmatické a denní službě činné přítomnosti.
Uvědomujeme-li si stále určitěji (ať s tichým
zklamáním, ať se spokojeným zadostiučiněním), že
přítomné češství není ani náboženské, ani filosoficky
hloubavé, ani žádostivé smělých uměleckých
rozletů, nýbrž naopak zdravě pozemské, střízlivě
praktické a schopné účelného díla organisačního,
čerpáme důkaz toho přede,vším z poučného
příkladu Tomáše Bati, karakteristického pro naši
přítomnost ostatně i tím, že v něm, stejně jako v
Masarykovi, vstupuje východní oblast našeho kmene
v popředí veřejného života.

Též jeho osobnost se rýsuje na pozadí krajin.
ném: tam, kde donedávna v sroubených domcích
mezi salašemi žili ve starobylých formách húňaři
a papučáři, dýmají vysoké komíny amerických
továren. A merických továren - podtrhněme obě
slova s důrazem. Bez vydatné přísady
amerikanismu by se nebyl Tomáš Baťa stal Baťou, .ani česká
národní povaha by se nebyla přetvořila k
praktičnosti; po viklefství, které tak vydatně oplodnilo
českého ducha reformačního, jest to snad
nejsilnější injekce, anglosaských životních hodnot do
tělesa naší rasy slovanské. Mohlo by se zdát, že.
radikální vychovatel zlínský - a na tento titul smí
Tomáš Baťa činiti stejný nárok jako na název
geniálního podnikatele - potírá v povaze svých
spolupracovníků a zaměstnanců nejrozhodněji
právě ony rysy, kte.ré se považují za specificky
slovanské: rozjímavou pohodlnost, široký klid,
odevzdanou spokojenost s poměry, nedostatek tvořivé
vůle. Místo nich pěstoval a často přímo
vybičová
248