mladší spíše k dramatickému dualismu člověka a
Boha, přírody a osudu.

Básnický čin, který vykonal Otakar Theer, vy.
tvořiv - či snad spíše dotvořiv - dramatickou
lyriku u nás, jest velkého dosahu. Klade se jím
mužný důraz na uměleckou, uvědomělou, kon·
struktivní práci lyrikovu proti pouhé improvisaci;
upozorňuje se jím na tektonickou povahu lyrické
básně, která má také svou nosnost, perspektivu,
rovnováhu; křísí se jím přesvědčení, zapomenuté
a zmařené v období naturalistického impresio.
nismu, že lyrika může nésti a unésti na své klenbě
vzlet myšlenky, rozpětí metafysické. V tom
zůstává Otakar Theer i nadále mistrem a učitelem
lyrických básníků, jež vede k odvaze a velikosti,
ovšem za cenu volního napětí, mravního
soustředění, tuhé umělecké práce. .. práce dynamické,
nikoliv mechanické.

Nikdo si tím vším nebyl více jist než právě
Otakar Theer, jenž se nad~ vše pyšnil tím, že
mohl raziti cestu pro mladší druhy, ukazovati jim
ve zmatcích směr, vzíti za ně na svá bedra kus
odpovědnosti vůdcovské. Celá jeho památná
promluva, kterou v únom r. 1913 uvedl večer "mladé
české poesie" a která byla by mohla o půl roku
později dobře sloužiti za programní úvod k
Almanachu na rok 1914, svědčí o tom svou každou
sebevědomou větou. Jest v ní - stejně jako
v básni Má poetika, jež ji takřka komentuje a
přenáší do rytmické a obrazové mluvy - mnohem
více než odsouzení akademického a
parnasistického formalismu a než proklamace volného verše,
jak by se na pohled zdálo. Neodsuzuje se zde je.

16

241