zinovi o tři roky později, když opět výmluvně a
samolibě stylisoval předmluvu ke, knize Výpravy
k Já; literární pl'ogramatik ustupuje v ní hluboce
upřímnému mladému muži, který se zpovídá
z vnitřních krisí. Jest opětně - obsahujíc zároveň
věnování celé sbírky - adresována Otokaru Bře·
zinovi a zase hovoří důvěrně s "drahým Mistrem";
ale to již jest věřící a kladný objektivista, zasvě·
cený a radostný mystik Větrů od pólů a Stavitelů
chrámu. V kolozpěvu, který dal jméno této knize,
nalezlO. Theer motto pro Výpravy k J áa záro·
veň ztělesněný obraz své vlastní duše v r. 1900,
a to v úryvcích veršů: "Snili o rozkoši nejistoty a
hry ... , o tragické žízni hledajících, o honbě,
která tajemství stihá". Učinil tuto dušezlmmnou
diagnosu básníkovu východiskem sebezpytných
úvah, které přednesl rozryvným způsobem mučivé
konfese. Z ní jest patrný veliký duševní převrat
od doby Hájů. Hlas Sensací ho již nikterak
nedovedl uspokojiti, neboť pozbyl naivní jistoty člově·
ka, kterému stačí prostě žíti. Nyní, hnán
bezmeznou zvědavostí, následuje rozkazů, jež udílí Hlas
Intelektu. "Nejistota, hledání, tajemství jsou mu
zároveň rozkoší i bolestí, zklamáním a nadějí."
Chce rozřešit své Já, "chce je poznat, utřídit,
ovládat", Přiklání se k psychologismu a k
analytičnosti, které v Hájích zamítl; žije netoliko smysly a
pletí, ale přede,vším intelektem, který rozbírá Hry
a zkoumá Sensace. Uvědomuje si však, že O. Bře·
zina, jenž mezi ostatními duchovními typy
zaznamenal a metaforicky zmonumentalisoval tento typ
zvědavého intelektuála, věčně a marně
experimentujícího, sám k němu nenáleží, nýbrž, že dosahuje

234