čující o správnosti jeho realistického řešení života
'Svou synthetickou plností! Protichůdce mlhavého
Hanuše, zdravě positivní lékař dr. Toman, 'Uvázl
v pouhé skizze, a nedokreslena zůstala i jeho
snoubenka Luisa, která opětovně zkříží osudy
Hanušovy a Zuzančiny, než najde svou pravou cestu
života. Šmilovský ji opětovně karakterisoval
jako ženu "emancipovanou", ale tím mínil určitě
něco zcela jiného, než bylo s tímto heslem, tehdy
válečně znějícím, spojeno pro feministky Světlou,
Podlipskou, Krásnohorskou. Také Luisa Osecká,
provdaná Tomanová, nachází hlavní, ano
výhradní poslání ženino v manželství a v rodině, útvarech
to podle jejího soudu nerozlučitelných, ale zde se
na rozdíl starší generace ženské neřídí jenom
citem, jaký výlučně unášel ženy romantické, nýbrž
i rozumem a vůlí, doplňujíc tak úkol manželův.
Vedle romantické naivní horalky Pamassie
působí vzdělaná městská Luisa dojmem klidného
suchopáru, jaká vzbuzuje spíše úotu nežli citové
okouzlení.

Klidná střízlivost provází Šmilovského skoro
vždycky, kdykoli řeší problémy lásky a
rozplétal osudy erotické. Není věru náhodou, že se na
vrcholu své zralosti odhodlal zpracovati půl tuctu
novel bez lásky a že v tomto rozhodnutí sám
shledával uměleokou zásluhu; pravděpodobně mluvil
mu ze srdce komisař Špalek, tvrdě, že k dobrému
salámu a k lásce jest vždy potřebí kusu oslího
masa. I v tom byl důsledným protiromantikem,
ano, společenským utilitaristou, kte.rý viděl
oprávnění milostného vzplanutí a erotického citu jenom
v tom, že vedou ik sociálně blahodárné instituci

157