ným iniciátorem, nýbrž se dal vždy vésti předáky
měšťanské romantiky poorlické, Zieglerem, Klic·
perou a Chmelou, pro něž byla literatura buď
příjemnou ozdobou společenské zábavy neb
pusobivou pomuckou nábožensko-mravního
vychovatelství ~ .. nad tento okruh se vydavatel
divadelních almanachu, knížek pro mláde.ž a Tylových
"Květu" dovedl ve svých podnicích zřídka
povznésti, a vlastně se to 'Stávalo spíše jen proti jeho vuli
vinou či zásluhou spolupracovníku. 1. L. Kober
neměl však již pranic společného s touto bodrou
a selankovitou romantikou měšťanskou. Ct.il v li·
teratuře autonomní složku národní vzdělanosti,
nepodléhající ani zřetelum pedagogickým ani
ohledum zábavným a vedle beletrie měl stále na
mysli díla nauková, podání sice populárního, ale
základu vědeckého, která mínil vydávati nikoliv
nahodile a bez organické jednoty, nýbrž
encyklopedicky. Byl to v podstatě program národní
literatury a národní vědy, jak jej formuloval Josef
Jungmann a v lecčems prohloubil František
Palacký; soukromý podnikatel se ujal soustavně a
s energií úkolu, pro nějž vlastně byla založena
Matice Česká a k jehož uskutečnění se jí nedostá·
valo jak praktické obratnosti, tak i ducha dosti
statečného, nezávislého na ohledech k poměrum.
Takto, teprve v době, kdy do popředí če~kého
života vstupují nové směry a názory, naplňuje a
to monumentálním zpusobem osvícený nakladatel
buditelskou osnovu vydavatelské práce slovesné
a dohání to, co bylo před r. 1848 obmeškáno.

Prvními většími podniky se 1. L. Kober
přihlašuje věrně k spisovatelum vlastenecké romantiky,

114