vého epického založení, chybí u srovnání s
"Panem Tadeášem" ještě cosi jiného, stejně
podstatného. Míním významné dějinné pozadí, od jehož
národně politického celku by se odrážely jak
teplá líčení mravů a zvyků rodinných, tak barvité
obrázky přírodní, jak humorné grotesky
povahopisné, tak exotické episodky živě kontrastující se
sytou oslavou domova, jak světelné hry mladé
lásky, tak mužná dobrodružnost hrdin skutečných
i pouze chvastavých. Z těchto složek najdeme "Ve
stínu lípy" málem všecky, ale kde jest 'U Čecha
postava sourodá Jacku Soplicovi, jenž u
Mickiewicze ve své hrudi a ve svém osudu nese zkratku
celé dějinné tragedie národní a jako ohnisko sbírá
všecky paprsky stroucí se po epickém ději? Této
nadosobní důsažnosti, dodávající básnickému dílu
historické monumentality, nemá ani "Ve stínu
lípy" ani v pozdějších skladbách Čechových,
spředených z příbuzné látky, postava nižádná, a proto
se nedovedlo vzepnouti ke skutečné národní
klasičnosti žádné z děl českého básníka, který mezi
svými krajany jediný chápal a také ovládal
podivuhodné mickiewiczovské umění
monumentalisovati všední den, zhrdinšťovati drobný svéráz
domova, hledati, na rozdíl od historických
románopisců, velkost národního bytu i v nedaleké
minulosti, prožívané takřka přítomně.

Ne, že by nebýval měl Svatopluk Čech pravého
porozumění pro velká dějinná hnutí svého ná·
roda a pro jejich odraz i v soukromém dění. Právě
naopak, jak všickni víme. Ale stále vzrušován a
vyrušován jimi, nedovedl se. soustřediti, zobjekti.
visovati, komposičně ukázniti, aby byl vytvořil

96