proto nepřátelská všelikému tradicionalismu.
S Brnem souvisí tito mladí realisté, kteří by se
byli mohli dvolávati Feifalika a Vaška s dobrým
právem jako svých předchůdců, jenom dočasně
svými osudy; jejich krystalisačním bodem se stala
Praha a obnovená universita Karlo-Ferdinandov:a,
kdežto Moravě se stále nedostávalo významnějšího
střediska kulturně organisačního. Filosofický
vůdce nové školy, T. G. Masaryk, prožil
gymnasijní léta v Brně; její literární historik Jaroslav
Vlček zahájil tam svou učitelskou dráhu; její kri·
tik slovesně umělecký Leander Čech, jehož život
uplynul v odlehlých měs.tech západní Moravy,
publikoval alespoň své hlubokomyslné úvahy
v časopis.eckých podnicích brněnských; její obr:aJt·
ný publicista Jan Herben, žák Bartošův, přijal na
brněnské půdě jako student a spisovatel,
doprovázený velikými nadějemi, mnoho podnětů.
Nepostávali - s ostatním mladým vzdělanstvem
brněnským, pro něž pout na starobrněnský hřbi·
tov byla pravidelnou vlasteneckou povinností H
tito mladí lučenci nadarmo u hrobu Dobrovského,
od něhož se však neubírali k náhrobku Sušilovu:
všickni cítili, že osobnost patriarchova jim
poskytuje správnou obrodnou orientaci. Ve své
filosofinárodního obrození postavil později T. G.
Masaryk Josefa Dobrovského na místo přední, domní·
vaje se, že v něm obrozenské osvícenství a
reformační tradice splývají; možno říci také, že se
T. G. Malsaryk díval poněkud podjatýma očima
důsledného racionalisty z doby jeho stařeckých
sporů na Jungmanna, na podvrhy Hankovy, na
celou vlasteneckou romantiku. Nejinak bylo také

78