naukového romantismu. Mocné této skupině,
která kolem "Matice Moravské" a jejího časopisu
pevně zorganisovala duchovní život vyššího
směru, nikdo nesmí upírati ani vlasteneckého na·
dšení, ani buditelských zásluh, tím méně
pracovitosti a výkonnosti - téměř všecko, co v českém
Brně do založení Masarykovy university mělo
v duchovních vědáoh význam, vyrostlo ze základů
položených právě od této družiny, čehož
bezpodmínečné uznání její předáci autoritativně vymá·
hali, pokládajíce každou kritiku za nevděk a za
snižování a bráníce se tak plodné diskusi.
Čerpajíce posilu pro své snahy, prováděné v
cizáckém prostředí za okolností krajně nepříznivých,
bez podpory vlády, za skrovničkého ohla,su u ne·
uvědomělé české menšiny, s nepatrnou mravní
pomocí z Prahy, postávali tito mužové, kteří byli
stejně horlivými vlastenci jako katolíky, u dvou
slavných hrobů brněnských a toužili obcovati
s duchy, posvěcujícími tyto rovy, vždy pečlivě
věnčené. Byl to hrob Josefa Dobrovského a, hrob
Františka Sušila. Ve skutečnosti však vyznávali
jenom ideály sušilovské a zůstávali světu Josefa
Dobrovského cizí. Stačí pohleděti na duchovní
podobizny obou největších naukových osobností
českého Brna v letech sedmdesátých a
osmdesátých, aby to bylo rázem patrno.

Zkostnatělé, opatrnické oficiální brňanství a
jadrný, temperamen1Jní, lidový moravský venkov
se doplňují ve fysiognomiích Vincence Brandla a
filologa Františka Bartoše; není nejmenší
pochyby, koho z těchto obou význačných protagonistů
doprovází rys lidské a vědeoké velikosti, spojené

76