právě poslední dobou zavládla o průkaznosti
dotud uznávaných hlavních znaků plemenných: jak
se příznivě liší tato kritická zdrženlivost od
radikální generalisace sousedních polovědců a
popularisátorů! Stejně spanile působí ukázněná
opatrnost, s níž se učení badatelé střehou přenášeti
poznání biologické do oblasti duševní a kulturní,
neupadajíce do přírodovědné pověry obdobné
vzkříšenému historickému materialismu;
vystříhají ostatně i před tím, aby zoologické a
pěstitelské zkušenosti nebyly prostě aplikovány na
člověka a lidskou společnost. A třebaže si
uvědomují, že jejich čtenářským i mravním forem jsou
především čeští a pak i slovanští vzdělanci, přece
nikde nepodléhají pokušení, v němž neobstáli
biologové němečtí, stavějící na vrchol plemenné
pyramidy rasu nordickou. Nejenže ve sborníku
není ani stopy po tom, že by nějak byly vynášeny
rasové celky, z nichž se skládá náš národ neb
které se vyskytují v našem státě, ale není
prohlašována ani prevalence plemen evropských nad
plemeny ostatními, ani povýšenost kultury
evropské na př. nad civilisacemi asijskými, takže kni·
hou skutečně vane vzduch spravedlivé humanity,
s jakou se u teoretiků rasových od Gobineaua a
Chamberlaina po W oltmanna a Gunthera skoro
nesetkáváme. Spolupracovníkům Weignerovy
publikace, ať referují o pracích cizích, ať přednášejí
své kritické pojetí, ať naznačují to či ono ze svého
vlastního badání, nemohl by nikdo vytknouti, že
se dopouštějí zrady vzdělanců, zneužívajíce
jakkoliv naukového poznání k účelům politickým neb
třídním a přenášejíce dedukce z teoretických
po
22