úmluvou čistého srdce a dělných rukou se
Stvořitelem, jemuž se zalíbilo v oddané prostotě
služebníků tolentinských. Malé okresní hnízdo s pouhými
pěti tisíci obyv:atelů žije v nejdůvěrnějším styku se
sedláky okolních vesnic a dvorců, a spoléhá na ně,
jak viděti i z krámů na nevelkém náměstí, kde se
pabízejí nejen hospodářské potřeby a nástroje, ale
i neuvěřitelně pestrý a jinde dávno z módy vyšlý
brak všeho druhu, v jakém si právě italští
venkované libují. Oni sami nabízejí a prodávají polní
plodiny a mají je rozloženy všude po dlažbě. Jest
právě tržní den, a nikomu zde nevadí, že v
kalendáři jest označen Zelený čtvrtek, jako vůbec ve
střední Italii pášijový týden nemá ráz sváteční,
natož posvátně smuteční jako u nás. Nepozorovali
jsme nikde, že by se bohoslužebná pompa pašijová
- ovšem až na ponuře slavnostní pohřeb Kristův
v pozdní večer Velkého pátku - nějak přelila do
ulic a na náměstí.

Sedláci se sjeli z celého kraje na ústřední náměstí
Vittore Emanuele a vyplnili jeho čtverec
spřeženími rohatých bílých volů známého a básníky
opětovně opěvovaného staroitalského plemene, ale nás
ještě mnohem více než ta důstojná a tichá zvířata
teskně mírného pohledu zajímají jejich vysoké
vozíky o dvou kolech, jejichž korby jsou na bílé
půdě tak hrozivě a neškodně pestře pomalovány, 9