Severina se musíme zastaviti, neboť velký světec
kraje zarazí sice s pokorným úsměvem, ale s
vladařskou samozřejmostí naše kroky: na nádražní'
staničce čteme nápis 'Colentino, který jest nám
mnohem déle znám, než kterékoliv jiné místní
jméno tohoto kraje, vždyť po léta jsme chodívali den
co den po Karlově mostě pod skromnou sochou
augustiniánského světce adivotvorce
MikulášelzTolentina, jímž se vedle velkého doktora s planoucím
srdcem pochlubil v kamenné aleji barokní Prahy
konvent od svatého Tomáše na Malé Straně.
Světcovo město nad klidnou a mělkou říčkou Chienti,
překlenutou mohutným mostem Úáblovým z XIII.
věku, nezvedá se na rozdíl od typických sídel
v Markách do valné výše a nepůsobí dojmem obce
obranně hrazené. Ač odsud pocházel jakýsi
condottiere XV. století, Nicolo Mauruzzi, a ač zde
posud ukazují jizbu, vníž přenocoval v čas
Tolentinského míru condottiere XIX. věku, Napoleon,
dýše zde všecko klidem a pokojem, pozemským
potěšením v Bohu a nevinnou radostí z darů země,
která tu štědře rodí a ani nepřipouští, aby s ní syn
člověka zápasil: nikoliv teprve r. 1797, nýbrž kdysi
v prehistorii, hned při založení měst~, a to na
věčné časy byl tu uzavřen mezi Bohem a člověkem

8 pace di 'Colentino, a největší rodák zdejší obnovil
i posvětil jej v křesťanském smyslu jako trvalou